Při zkoumání školních kolektivů využijí brněnští vědci moderní metody aplikované i v kriminologii. Experti z Národního institutu SYRI chtějí pomocí nich zjistit, zda je daná třída soudržná či nikoliv. Pomůže jim analýza sociálních sítí, která se používá napříč vědními obory, například u rozkrývání organizovaného zločinu. Jejím průkopníkem je Tomáš Diviák, který už například analyzoval známou kauzu Rath nebo metanolovou aféru.

Analýza sociálních sítí se používá k odhalení zločineckých skupin

V kriminologii se analýza sociálních sítí používá zejména k rozkrývání skupin organizovaného zločinu, protože umožňuje mapovat, jak fungují. „Typicky se seberou data o skupině aktérů a vazbách mezi nimi, z čehož se zkonstruuje síť. Z ní lze pomocí řady metrik a modelů vyčíst, kdo je klíčový aktér, zda je struktura sítě centralizovaná kolem několik málo „bossů“ či je spíše horizontálně rozprostřená kolem všech zúčastněných nebo kde jsou slabá či jinak pozoruhodná místa v její struktuře,“ popsal analýzu Diviák.

Přenesou metodu do oblasti školství

Komplexnější statistické modely pak umožňují prostřednictvím simulací modelovat, ze kterých mechanismů síť vznikla či jak se vyvíjela v čase. „V praxi ji policisté používají především pro zvýšení efektivity vyšetřování, neboť díky odhalení významných aktérů lze lépe zacílit pozorování či následné zatýkání nebo dále objasňovat, co se v daném případě děje,“ uvedl expert, který nyní vypomáhá s přenosem analýzy do oblasti vzdělávání.

Prozkoumají vztahy ve třídě

„Pomocí moderních metod chceme zkoumat, jak moc je daná třída soudržná, do jaké míry jsou vztahy mezi žáky podporující či antagonistické, jaké faktory za tím stojí a jaký to má dopad na učení žáků i sociální klima třídy,“ sdělila vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová.

Soudržnost v rámci třídy lze měřit mnoha způsoby

Jednou z možností je sledovat celou síť vztahů ve třídě a analyzovat, zda je celá třída propojená jako celek nebo zda se rozpadá do vzájemně nepropojených skupinek. „Rovněž lze posoudit, jak moc je síť hustá a kompaktní, tedy jestli jsou vztahy vzájemné, frekventované, nebo spíše ne,“ upozornil Diviák.

Odborníci můžou odhalit například šikanu

V neposlední řadě je možné soudržnost sítě zkoumat z hlediska individuálních vlastností lidí v síti, například pohlaví, prospěch, etnicita nebo třeba i delikventní chování. „Může se totiž stát, že v rámci dané kategorie jako je národnostní skupina nebo pohlaví, jsou žáci soudržní a dobře interagují, ale nepřenáší se to napříč třídou, což můžeme vidět například u ukrajinských žáků. To pak také může mít vliv na soudržnost třídy nebo na výskyt sociálně patologických jevů jako je šikana nebo exkluze z kolektivu,“ dodal odborník.