Ve věku 72 let zemřel v neděli sochař a restaurátor Zdeněk Preclík. Informoval o tom nyní jeho přítel, nakladatel Martin Souček. Preclík byl v listopadu 1989 jedním ze tří předsedů Svazu českých výtvarných umělců, dělal návrhy na rekonstrukci paláce Lucerna na pražském Václavském náměstí a realizace pro hotel Beránek v Náchodě. Je autorem několika pamětních desek v Praze. Podle Součka zemřel následkem nákazy koronavirem.

Preclík nebyl zařaditelný, ani stoupencem nějakého módního stylu, uvedl Souček. "Nebyl však eklektický, vyprávěl své příběhy, ukotvoval své symboly, nepřeváděl se," napsal. Preclík podle Součka patřil k nejlepším sochařům své doby. "Byl jedním z posledních nositelů řemesla v pravém slova smyslu a žité imaginace, která ve své hloubce neměla dno," dodal.

Preclík se narodil 20. ledna 1949 na pražském Žižkově. V 60. letech absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, Akademii výtvarných umění vystudoval u profesorů Karla Lidického a Miloše Axmana. Jeho diplomová práce, postava komunistické odbojářky Marie Kudeříkové v nadživotní velikosti, byla vybrána k realizaci jako její pomník v Brně. Jako restaurátor se podílel například na replice alegorické sochy Praha od Ladislava Šalouna na budově Muzea hlavního města Prahy.

V 90.letech minulého století Preclík pracoval na urbanistickém řešení zázemí stanice metra na náměstí Republiky nebo na výzdobě domu U Šalamouna na pražském Křižovnickém náměstí. V hlavním městě je také autorem pamětních desek architekta Josefa Fanty, malíře Petra Brandla, manželky druhého československého prezidenta Hany Benešové, sochaře Jaroslava Horejce nebo slovenského malíře Cypriána Majerníka. Souček zmínil také jeho cykly Ples v opeře, Bibličtí hrdinové, Tanec života a smrti, Ideální pomníky, Šachová hra, Pohádkové bytosti, Živly, Kdo si hraje se Smrtí? a Čarodějnice a jejich kati.