Covid-19 se stal nejčastěji uznávanou nemocí z povolání, říkají lékaři z nemocnice u svaté Anny v Brně

Pandemie koronaviru zamíchala i statistikami rizikových pracovních profesí. Covid 19 se totiž za loňský rok stal chorobou, která nejčastěji stála za diagnózou nemoci z povolání.

  • Foto

    ilustrační - FNUSA

Práce ve zdravotnictví a v sociálních službách se stala nejrizikovějším zaměstnáním za loňský rok co do počtu uznaných nemocí z povolání. Lékaři, zdravotníci a pracovníci v sociální péči tak v čele žebříčku rizikových povolání vystřídali horníky a dělníky v automobilkách.

Skladbu osob postižených profesním onemocněním totiž významně poznamenala pandemie koronaviru: covid 19 představoval v 89 procentech příčinu všech uznaných nemocí z povolání.

„Od začátku pandemie až do poloviny června letošního roku jsme na naší klinice uznali 1153 profesních onemocnění covidem-19,“ uvedl v tiskové zprávě přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Petr Brhel.

„Kromě zdravotníků jsme vyšší profesní riziko nákazy covidem-19 registrovali také u osob pracujících například v sociálních službách v přímé obslužné péči, vojáků či policistů, kteří byli v době pandemie pracovně zařazeni ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních,“ doplnil přednosta kliniky.

Posuzování nemocí z povolání se v případě covidu-19 opírá o tři pilíře: bezpodmínečně manifestním průběhem nemoci potvrzeným záznamy ve zdravotnické dokumentaci, dále prokázanou infekcí SARS-CoV-2 metodou PCR nebo antigenním testem, a v neposlední řadě závazným stanoviskem příslušné KHS. To dokládá, že posuzovaný skutečně pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání. Pozitivní šetření pak zjednodušeně řečeno prokazuje, že riziko nákazy bylo při výkonu práce vyšší než v jiném obvyklém kontaktu s dalšími osobami nebo kontaminovanými předměty.

Covid-19 tak lze jako nemoc z povolání posuzovat také u pedagogů pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami, pro které je obtížnější dodržovat protiepidemická a hygienická opatření. Například maséři na volné noze ale na uznání nemoci z povolání naopak nárok nemají. K vyššímu vystavení riziku nákazy, než v běžném prostředí zpravidla nedochází v případě prodavaček, u řidičů MHD, pracovníků pošt, úřadů, bank či restaurací.

„Pokud se zaměstnanec domnívá, že jím prodělané onemocnění covidem-19 je nemocí z povolání, požádá svého praktického nebo závodního lékaře o vystavení žádosti o posouzení profesionality covidu-19 a vystavení posudku na naší klinice,“ doporučil Petr Brhel. Vzhledem k počtu nemocných je ale zřejmé, že se kliniky pracovního lékařství budou posuzováním profesionality kvůli covidu-19 zabývat prioritně i v několika následujících letech.

Zdroj: 
Brňan (RED)