Život v brněnské Zbrojovce v 60., 70. a 80. letech 20. století přibližuje kniha i navazující výstava Fenomén Zbrojovka, která vychází z unikátního archivu fotografií, objevených fotografem Romanem Francem a jeho spolužákem.

Novou publikaci vydalo Turistické informační centrum TIC Brno s podtitulem Lépe pracovat, lépe žít. Na vydání titulu, který finančně podpořila jihomoravská metropole, se dále podílely Nová Zbrojovka a Muzeum města Brna. Výstava unikátních černobílých snímků ze života proslulé továrny je k vidění od 19. září v areálu Nové Zbrojovky.

Podle primátorčina náměstka Petra Hladíka (KDU-ČSL) je investice do knihy Fenomén Zbrojovka důležitá pro zachování významné části brněnské historie. „Nejde zatím o historii vzdálenou, o to ale důležitější a zajímavější je tyto zážitky a zkušenosti zachytit, dokud ti, co je zažili na vlastní kůži, jsou stále mezi námi. Zbrojovka je obrovským pojmem v historii města a jsem rád, že bude i v jeho budoucnosti,” uvedl Hladík.

Ředitelka TIC Brno Jana Janulíková v této souvislosti zdůraznila, že knížka o legendárním podniku, který dal i název fotbalovému klubu, není osamoceným počinem.

„Vznikla v rámci dlouhodobého projektu Brno INdustrial, ve kterém mapujeme období rozmachu i ústupu brněnského průmyslu, objevujeme vzrušující příběhy osobností a celých rodin, provádíme vás po důležitých místech a objektech. A to vše propojujeme se současností Brna jako města moderních a kreativních průmyslů,” vysvětlila Janulíková.

Impulsem ke vzniku knihy a výstavy Fenomén Zbrojovka byl mimořádný nález fotografického archivu Zbrojovky. Před zničením ho zachránil brněnský fotograf Roman Franc se svým spolužákem a nabídl ho městu Brnu k ochraně a publikování.

Koncept celé publikace připravil Roman Franc a grafický designer Jozef Ondrik, koncepci, výběr a uspořádání obrazové části publikace vytvořila teoretička fotografie Lucia L. Fišerová. Digitalizační tým vedl David Mackovič.

Obrazovou část knihy tvoří výběr z celkem asi 80 tisíc negativů. „Jedná se o snímky oficiální – návštěvy, delegace, produktové fotografie, studiové portréty zaměstnanců, ale i o uvolněnější snímky ze zákulisí, oslav narozenin, podnikových rekreací,“ vypočítal Franc.

Do zajímavé roviny se podle něj dostávají snímky v podstatě nechtěné, kdy fotograf třeba jen potřeboval dofotit film a zachytil tak banální věci a kolegy v nestřežených chvílích. „Tyto nám prozrazují mnohé o sociologických podmínkách a vztazích v podniku,” dodal fotograf.

Samotnému archivu, jehož část uvidí nejen Brňané v knize a na výstavě, se budou v následujících letech s patřičnou péčí věnovat odborníci a badatelé v z městského muzea.

Součástí knihy jsou i texty několika autorů, kteří pohlíží na Zbrojovku z pohledu sociologického, historického, urbanistického, ale i z osobní perspektivy. A klíčovou složkou celého projektu jsou právě příběhy pamětníků.

Obrazovou dokumentaci v knize tak doprovázejí citace zaměstnanců, další příběhy informační centrum sbírá a postupně publikuje na své webové stránce fenomenzbrojovka.cz.