Když před 19 lety našel majitel jednoho z domů v Morkůvkách na jižní Moravě na své zahradě záhadný předmět, netušil, že narazil na jednu z nejstarších kamenných forem na odlévání kovových předmětů na našem území. Archeologové později zjistili, že jde o kamenný kadlub, který sloužil v době bronzové k masivní produkci hrotů kopí. A experti zapojení do projektu RES-HUM ve spolupráci s Archeologickým ústavem Moravského zemského muzea v Brně nyní zjistili, že tato prehistorická forma doputovala na naše území až z Karpat, konkrétně z území dnešního Maďarska. Transport na takové vzdálenosti je poměrně výjimečný, upřesnila zpravodajskému portálu BRŇAN mluvčí zmíněného projektu Markéta Stulírová.

Kamenný kadlub váží přes kilogram a tvořil základy stodoly

Kamenný kadlub, který váží 1,09 kg, se našel v roce 2007 při pracích na zahradě. Kámen vyčníval jedním rohem ze země a původně tvořil základy stodoly. Podle odborníků se pravěká forma na odlévání hrotů kopí přenesla někdy v novověku z blízké archeologické lokality kultury popelnicových polí.

Nález z Morkůvek na Břeclavsku se vyznačuje unikátní zachovalostí

„Pravěcí slévači do svisle postavených a měděným drátem stažených polovin kadlubu vlévali cínový bronz. V tomto případě byly výsledkem jejich práce hroty kopí s hruškovitě tvarovanou čepelí, žebírky profilovaným listem i žebírkem v listové části tulejky,“ popsal nález Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Popsaný typ kopí se na Moravě považuje za vzácnost

Běžně se totiž vyskytuje v karpatské oblasti a odborníci ho většinou datují do mladší doby bronzové (1300/1250 – 1050/1020 př. n. l.). Do historických Uher kámen nasměrovala i petrografická analýza, kterou vypracoval Petříkův kolega Antonín Přichystal. Podle ní vyrobili pravěcí slévači odlévací formu z ryolitového tufu, tedy horniny, která se v adekvátním množství vykytuje nejblíže v severním Maďarsku. „Kadlub z Morkůvek je tak prokazatelně výsledkem dálkového importu a dalším dokladem karpatských vlivů v prostředí kultury středodunajských popelnicových polí,“ uvedl Petřík.

Formy umožňovaly sériovou výrobu

Odlévací formy, které dokládají metalurgickou či slévárenskou výrobu, se proto mezi nálezy doby bronzové stále považují za vzácné a jejich počet neodpovídá enormnímu množství bronzových artefaktů a odlitků z bronzu. „Pevné trvalé formy, většinou kamenné, vzácně i bronzové, se používaly opakovaně a umožňovaly sériovou výrobu,“ upřesnila Stulírová.

Kadlub z Morkůvek má oproti jiným nálezům výjimečnou vypovídací hodnotu

Samotná kamenná forma z Morkůvek má podle odborníků výjimečnou vypovídací hodnotu oproti jiným nálezům. „Navzdory drobnému poškození se jedná o jednu z nejlépe dochovaných polovin odlévacích forem tohoto druhu na území České republiky. Nese nezpochybnitelné makroskopické stopy opakovaného a intenzivního používání spojeného s tepelným namáháním,“ dodal Petřík. Kamenný kadlub se předloni stal součástí sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Na jeho výzkumu se podílel také muzejník Milan Salaš v rámci projektu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace, poskytovaného Ministerstvem kultury ČR.