Dnešní Nedělní speciál se tentokrát zaměří na mikro a nanoplasty, které se v posledních letech stále častěji dostávají do hledáčku světových lídrů. Podle dat OSN se jen v mořích najde přes 50 bilionů částic mikroplastů. To je 500krát více, než kolik je hvězd v naší galaxii. Zatímco ve vodách jsou mikroplasty zmapované podrobně, v jiných oblastech přesnější data chybí. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se proto s kolegy z Akademie věd ČR rozhodli popsat, jak se plastové částice šíří v zemědělství, sdělila zpravodajskému portálu BRŇAN mluvčí MENDELU Tereza Pospíchalová.

Mikroplasty se do přírody dostávají dvojí cestou

Takzvané primární mikroplasty se v prostředí vyskytují rovnou v podobě malých částeček. Více než třetina těchto částic pochází z praní syntetického oblečení, dalších téměř třicet procent mikroplastů se tvoří při sjíždění pneumatik. Vedle toho vznikají sekundární mikroplasty rozpadem větších kusů plastových produktů, jako jsou tašky nebo lahve.

Za týden sníme jednu platební kartu

Podle studie Světového fondu na ochranu přírody pak člověk pozře za týden zhruba pět gramů mikroplastů. Každý týden tedy obrazně řečeno sníme jednu platební kartu. „Vědci ve světě si kladou otázku, co takové množství plastů udělá v těle. Z předchozích výzkumů víme, že většina mikroplastů se vyloučí. Velké otazníky ovšem zůstávají u nanoplastů, které se mohou dostávat do krve a objeveny byly i v mateřském mléce nebo mozku,“ popsal Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství MENDELU, který od loňska vede výzkum zaměřený na monitoring cirkulace mikroplastů v zemědělské produkci.

Vyvíjejí platformu na analýzu výskytu plastů v potravní pyramidě

Cílem týmu je vyvinutí detekční platformy, které by umožnila analýzu výskytu mikro a nanoplastů v potravní pyramidě – tedy v půdě, v plodinách pěstovaných na poli, v mase či orgánech hospodářských zvířat a do budoucna i v lidském těle. „Kolegové z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v současnosti pracují na vývoji mikrofluidního čipu. Využíváme metodu Ramanovy spektroskopie s optickou pinzetou, která umožňuje jak zachycení, tak analýzu mikroplastů,“ vysvětlil odborník z agronomické fakulty.

Nakrmí mikroplasty drůbež a budou ji sledovat

Projekt začal loni na jaře a potrvá do roku 2025, nyní experti analyzují první vzorky. Letos budou vědci cíleně krmit mikroplasty drůbež a sledovat, jak se částice transportují v rámci jednotlivých orgánů, částí těla, svalů a krve zvířat. V tuzemsku se podle Horkého dělá spousta experimentů na laboratorních potkanech nebo myších, větším živočichům se ale nevěnuje pozornost. „Právě proto se chceme posunout směrem k hospodářským zvířatům, protože z našeho pohledu je zde velký potenciál být unikátní,“ uvedl lídr vědeckého týmu.

Vedle experimentů se zvířaty čeká výzkumníky i pokus s nádobami ve sklenících

Mikroplasty tam vědci aplikují do půdy, kam následně vysadí například kukuřici nebo pšenici. A budou sledovat, jak se plasty z půdy dostávají do různých částí rostlin. Zaměří se i na zmapování výskytu mikroplastů v zemědělské půdě poblíž skládek komunálního odpadu. Výsledky z této části výzkumu by měli mít už v letošním roce. „V poslední fázi výzkumu budeme monitorovat mikro a nanoplasty přímo na vybraných farmách v Česku. Zaměřit se chceme na region Jižní Moravy a Vysočiny,“ upřesnil Pavel Horký.

Výsledný analytický nástroj chtějí odborníci nabídnout komerční sféře

„Stejně jako v současnosti kontrolujeme obsah mykotoxinů nebo antibiotik, možná do budoucna budeme sledovat i zastoupení mikroplastů – například v rámci ekologického hospodaření. Nabízí se ale využití i mimo zemědělství. Uplatnění by metoda mohla najít rovněž ve státní správě. Samozřejmě přemýšlíme také nad využitím v humánní oblasti u lidských tkání,“ dodal vědec.