Dnešní Nedělní speciál míří tentokrát na Masarykovu univerzitu v Brně. Výzkumníci z tamní přírodovědecké fakulty se totiž pustili do projektu, díky kterému by mohli lépe ochránit migrující ptáky a netopýry před střety s auty na silnicích. Ke smrtelným kolizím živočichů dochází stále častěji, přičemž na silnicích zahyne přes 10 procent populace ptáků a netopýrů. A brněnští přírodovědci chtějí tento nelichotivý trend významně změnit. Cílem projektu je vytvořit elektronickou mapu rizikových území a navrhnout efektivní ochranné stěny podél silnic, uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot.

V příhraničí budou zkoumat chování živočichů

Různé typy ochranných stěn jsou například v Německu vidět v okolí silnic mnohem častěji než v tuzemsku. V obou zemích přesto chybí důkazy o jejich účinnosti. „Vědci proto budou v rámci projektu Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v česko-saském příhraničí zkoumat chování a aktivitu ptáků a netopýrů při přeletech různých typů ochranných stěn,“ upřesnil Sajbot. Díky získaným datům budou moci doporučit stěny s největší efektivitou ochrany vůči kolizím.

Projekt potrvá do konce roku 2026

Cílem projektu, který potrvá do konce roku 2026, je podle jeho hlavního řešitele Tomáše Bartoničky ochrana biologické rozmanitosti na migračních koridorech sasko-českého pohraničí. „Biologickým průzkumem, zhotovením databáze a elektronické mapy rizikových území a testováním vhodných ochranných opatření minimalizujeme negativní dopady nových silnic i zkapacitnění těch stávajících,“ sdělil Bartonička, který na přírodovědecké fakultě vede pracoviště výzkumu obratlovců.

Jedině stěny ochrání ptáky a netopýry před smrtí na silnici

Silniční síť se v obou zemích postupně rozšiřuje a také množství automobilů na silnicích se neustále zvyšuje. Dochází tak k významnému nárůstu fragmentace krajiny. „Zejména v místech, kde migrační koridory létajících obratlovců kříží pozemní komunikace, jsou ochranné stěny jediným možným řešením, jak omezit smrtelné kolize živočichů s automobily,“ vysvětlil vědec.

Klíčové je vymezení oblastí pro stavbu ochrany

Pro zachování prostupnosti krajiny je klíčové vymezení oblastí, kde by měly být ochranné stěny instalovány. Dalším důležitým krokem je otestování jejich typu. V Sasku stojí stěny z různých typů materiálů, a to plné nebo zhotovené z pletiva. Nicméně nikdo dosud neověřil, zda plní ochrannou funkci a jaká je míra efektivity jednotlivých typů. V ČR byly prozatím dosud instalovány pouze protihlukové plné stěny. Ty ale musí splňovat nezbytné technické normy a náklady na jejich výstavbu jsou vysoké, nelze je tedy instalovat příliš často.

V terénu ověří funkčnost a účinnost stěn

„U současných stěn proběhne vizuální, akustický a termovizní výzkum a měření dopravním radarem. Ověří se tak, jak stěny mění chování létajících obratlovců při přeletech silnic a jak snižují jejich mortalitu. Na dvou lokalitách mimo silnice se také postaví kontrolní mobilní modifikovatelné stěny. Již existující stěny u silnic totiž nelze měnit. A chceme si také ověřit, jestli zvířata po přerušení koridorů již nezměnila chování. Na základě analýzy zisků a ztrát pak doporučíme nejvhodnější typ stěny,“ uvedl koordinátor terénního výzkumu Erik Bachorec z Přírodovědecké fakulty MU.

Mapa vymezí lokality s lepší možností ochrany živočichů

Významnou součástí projektu pak bude doporučení pro správce komunikací a ochránce přírody, kteří řeší riziková křížení silnic s koridory v česko-německém pohraničí. Výsledky z terénních šetření budou pomocí elektronické mapy využity i pro ostatní významná křížení takzvané zelené a šedé infrastruktury. „Mapa bude kategorizovat rizika a vymezí lokality, kde ochranné stěny mají potenciál snížit mortalitu létajících obratlovců. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic připravíme také technickou dokumentaci nízkonákladové ochranné stěny z recyklovatelných materiálů využitelné v obou zemích,“ doplnil Bartonička.