Brno patří podle hydrologů k malému počtu měst, pod kterým se ve velkých hloubkách nachází poměrně dost zásob podzemní vody. Na rozdíl od lázeňských míst, není podzemní voda pod Brnem a v okolí minerální, ale svojí jakostí je blízká pitné vodě. Právě to bylo důvodem, proč vedení města přišlo loni s myšlenkou, že pořídí hydrogeologickou studii, která posoudí kvalitu stávajících vrtů a jejich vhodnost pro systém nouzového zásobování. První etapa je vyhodnocená, druhá se zaměří na vytipování nových vhodných pozemků pro vyhloubení nových vrtů.
„Pro nouzové zásobování obyvatel musíme mít připravené vodní zdroje o vydatnosti nejméně 71 litrů za sekundu. Pokud však vezmeme v úvahu i počet lidí, kteří denně dojíždí do Brna za prací, hledáme zdroje, které vydají 104 litrů za sekundu. V první etapě průzkumu jsme zkoumali 18 předem vytipovaných hydrogeologických vrtů. Ty byly detailně podrobeny technickým a revizním pracím. Kromě vydatnosti zdroje jsme zkoumali i kvalitu pitné vody,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Petra Hladík (KDU-ČSL).
Ze zkoumaných vrtů bylo podle Hladíka celkem 5 vrtů označeno za nevhodné pro systém nouzového zásobování, další vrty mohou být vhodné po splnění některých podmínek, například vyčištění vrtu nebo úpravy vody.
„Jako jednoznačně vhodný pro systém nouzového zásobování byl vyhodnocen vrt v Kníničkách, který má maximální vydatnost 34 litrů za sekundu. Vhodnými oblastmi pro vybudování nových vrtů je také lokalita Trnitá v areálu CTP a oblast Ráječek. O vybudování těchto vrtů jednáme,“ dodal Hladík.
Město díky výzkumu získalo přehled o hydrogeologických poměrech dalších lokalit, což pomůže vytipovat místa pro případné vybudování nových vrtů. Konkrétní lokality odhalí druhá etapa.
„Důležité je najít takové lokality, které kromě vhodných hydrogeologických podmínek budou mít i dobrou dostupnost pro cisterny nebo hasičská nákladní auta, které by se v případě krizové situace musely podílet na zásobování obyvatel pitnou vodou,” uzavřel Hladík.
