Právnička Markéta Vaňková stojí v čele jihomoravské metropole už třetím rokem a nyní ji čeká čtvrtý rok ve funkci primátorky, který bude zároveň rokem volebním, protože letos na podzim se budou konat komunální volby. V rozhovoru mj. hodnotí druhý rok v Brně, poznamenaný pandemií koronaviru, průběh velkých dopravních staveb ve městě i přípravy na oslavy 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela.

Skončil druhý rok s covidem, který znamenal třeba zrušení vánočních trhů. Jak hodnotíte vládní opatření, vydávaná během celého roku?

Stejně jako jsme se naučili, ač neradi, žít s covidem, museli jsme se naučit fungovat s vládními opatřeními. Od března 2020, kdy byl kvůli pandemii poprvé vyhlášen nouzový stav, jsme se stále dokola potýkali s tím, že opatření často přicházela pozdě, byla nepřehledná a velmi špatně komunikovaná. Zpočátku se to dalo pochopit a tolerovat. Opravdu jsme čelili problémům takového rozsahu, na které nebyla a nemohla být žádná vláda – a s ní i centrální orgány – připravena. Ale události těsně před koncem roku 2021, kdy došlo k zákazu vánočních trhů prakticky den před jejich začátkem, jednoznačně ukázaly, že se vůbec nic nezlepšilo. Včetně toho, že kompenzace pro prodejce zůstaly pouze v rovině siláckých mediálních prohlášení.

Česká republika má novou vládu, v jejímž čele stanul předseda ODS a bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Očekáváte lepší spolupráci s vládou?

Především očekávám lepší komunikaci vlády s občany. S další mutací koronaviru nás čekají minimálně ještě do léta potíže s přetíženým zdravotnictvím, lidé čelí zdražování energií a kvůli vysoké inflaci rostou ceny. Řešení těchto problémů si vyžádá trpělivost, rozhodnost a také srozumitelné vysvětlování jednotlivých kroků. To je podle mého názoru to nejdůležitější.

Pokud jde o město Brno a magistrát, tak je samozřejmě vždy lepší, když vláda sdílí stejné priority jako vedení města, nicméně jsou oblasti, v nichž spolupráce fungovala dobře i doposud. Příkladem může být velkokapacitní očkovací centrum na výstavišti, mimochodem první v České republice, které vybudovalo město a provozovala ho Ministerstvem zdravotnictví zřizovaná Fakultní nemocnice Brno, nebo budování velkého městského okruhu, kde je hlavním investorem státní organizace Ředitelství silnic a dálnic. V obou případech si nemůžeme spolupráci vynachválit.

V Brně se v roce 2021 pokračovalo v důležitých dopravních stavbách, na Žabovřeské se podařilo prorazit a vybudovat tunel pro tramvaje, který umožní rozšíření počtu jízdních pruhů, začaly práce na velkém městském okruhu na Tomkově náměstí, do finále jde projekt Šalinou na kampus. Jste jako primátorka spokojena s postupem prací na těchto důležitých dopravních projektech?

Doprava je v Brně po mnoho let hlavním tématem, to je neoddiskutovatelný fakt. Jsem ráda, že se podařilo dokončit přesun tramvaje z Dornychu na Plotní, což snížilo zátěž celé lokality, která navíc, ve spojení se zrekonstruovaným autobusovým nádražím na Zvonařce, vypadá výrazně lépe. Stejně tak mě velmi těší, že podle plánu pokračuje stavba velkého městského okruhu i tramvajové trati do kampusu.

Mé velké poděkování patří občanům za trpělivost, protože takto rozsáhlé projekty samozřejmě přináší určitý diskomfort. Ocenit musím práci zhotovitelů. Stavební firmy se dokázaly vypořádat s odlivem zahraničních pracovníků, který nastal v první vlně pandemie, i s nejistou situací na trhu s materiály a vše zvládají. Nadto nám maximálně vycházejí vstříc, když potřebujeme jejich práce koordinovat s dalšími stavbami, abychom mohli efektivně naplánovat dopravní uzavírky.

Diskutovaným tématem v Brně je i parkování. Budou se v roce 2022 rozšiřovat modré zóny?

Když jsem se stala primátorkou, jedním z mých prioritních cílů bylo celý systém rezidentního parkování co nejvíce zpřehlednit a zjednodušit, což se podařilo. Tam, kde již bylo zavedeno, má většinou kladný ohlas. Svědčí o tom také zájem městských částí – nyní se nacházíme v situaci, kdy jsme na limitu, pokud jde o rychlost zavádění modrých zón. V roce 2022 se bude systém rozšiřovat do sedmi lokalit – pět z nich je v městské části Brno-sever, dvě v Králově Poli. Všechny podstatné informace jsou k dispozici na webových stránkách www.parkovanivbrne.cz.

Letos by měly proběhnout oslavy 200. výročí narození otce genetiky Gregora Johanna Mendela. Jak se do nich Brno zapojí? Stihne se oprava Mendlova náměstí, které ozdobí památník jako pocta tomuto významnému vědci?

Situace na Mendlově náměstí byla opravdu neúnosná. Je třeba si uvědomit, že je to jeden z nejdůležitějších brněnských dopravních uzlů, který se ovšem nachází uprostřed obytné zástavby. Vzhledem k tomu, že na rok 2022 připadne 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela, očekáváme zvýšený mezinárodní zájem o tuto lokalitu, takže jsme se pustili do mnoho let řešené a odkládané rekonstrukce. Nejdůležitějším přínosem bude změna organizace veřejné dopravy, což by mělo znamenat určité zklidnění, a také vymezení centrálního prostoru, který ozdobí nová žulová dlažba, zeleň i nový, nedávno v soutěži vybraný monument Hrachovina, jehož autorem je umělecký slévač a sochař Jaroslav Gargulák.

Samotná rekonstrukce náměstí a spolufinancování uměleckého díla připomínajícího odkaz G. J. Mendela není jediným přínosem města. Umožnili jsme pořízení Mendel Boxu, podíleli jsme se na vydání výpravného Mendel magazínu, chceme pomoci i s plánovanou obnovou Mendelova skleníku. Chystáme také marketingovou podporu akcí spojených s výročím narození této slavné brněnské osobnosti. Rekonstrukce Mendlova náměstí má být hotova na konci léta 2022.

Jste spokojená s činností Sociálního nadačního fondu města Brna a Jihomoravského kraje, kde působíte jako předsedkyně správní rady? Promítla se do jeho činnosti pandemie koronaviru?

Sociální a nadační fond existuje již od roku 1993, přesto se o jeho činnosti příliš nevědělo. Zaměřili jsme se tedy na jeho znovuoživení, protože je možné ho efektivně využívat pro poskytování podpory v případech, kdy selžou standardní nástroje sociální pomoci, nebo když město potřebuje rychle zorganizovat pomoc, jak se to stalo například při řádění tornáda na jižní Moravě. Fond se nám daří spravovat velmi dobře, pandemie na jeho činnost naštěstí neměla žádný negativní dopad. V roce 2021 jsme tak mohli pomoci 170 rodinám, dětem, seniorům či lidem se zdravotním postižením. Celkem jsme rozdělili částku 5 398 721 korun, což je oproti předešlému roku nárůst o 45 procent.

Začátkem prosince schválilo městské zastupitelstvo rozpočet Brna na rok 2022, v němž se počítá s řadou investic. Mnoho z nich by měl pomoci realizovat třímiliardový úvěr, který dokryje schodek v rozpočtu. Bude město schopné úvěr splácet?

Brno si běžně bralo úvěry i v minulosti. Je to naprosto standardní způsob, jakým města financují investice, tedy svůj rozvoj. Jakékoliv problémy se splácením mohu vyloučit. Magistrát má natolik robustní interní kontrolní systém, že nemůže dojít k nějakému nekontrolovanému zadlužování. Navíc procházíme pravidelným ratingovým hodnocením, které provádí dvě nezávislé renomované agentury.

Ještě je třeba připomenout jednu velmi důležitou věc: Zatím jde pouze o sjednané kontokorentní úvěry, tedy o možnost čerpat peníze do určité výše. Není tedy nikde řečeno, že využijeme celé tři miliardy. Záležet bude na tom, kdy začne samotná výstavba, především tedy multifunkční haly u brněnského výstaviště a Janáčkova kulturního centra, jak rychle bude postupovat, jak úspěšní budeme se získáváním dotací ať už od Národní sportovní agentury, nebo od Ministerstva kultury, ale také jaké budou daňové výnosy města. Čili v tuto chvíli se jedná o jakési mantinely, v nichž se můžeme na základě schváleného rozpočtu města Brna pohybovat. 

Ve funkci primátorky jste tři roky. Jak toto období svého života hodnotíte? Co Vám funkce primátorky dala a co naopak vzala?

Být primátorem či primátorkou znamená především sloužit občanům a dělat vše pro to, aby město, v němž žijí, fungovalo a rozvíjelo se. Hodnotit by tedy měli především oni. Tři roky, co jsem ve funkci, nebo i čtyři roky, což je délka volebního období, nejsou ve veřejném sektoru – a zvláště u velkých měst – příliš dlouhá doba. Přesto jsou za námi jasné a hmatatelné výsledky. Podařilo se nám bez větších problémů dokončit projekty, které jsme přebírali od předešlého vedení města, jako je již zmiňovaná tramvaj Plotní nebo třeba rekonstrukce Janáčkova divadla, ale především odstartovat zcela nové, o nichž také již byla řeč.

Zahajovali jsme stavbu tramvaje do kampusu, začala rekonstrukce Mendlova náměstí nebo budování kanalizace v pěti městských částech, stejně jako výstavba velkého městského okruhu na Tomkově náměstí. V roce 2022 se bude pracovat na protipovodňových opatřeních na řece Svratce, kde přímo u vodní hladiny vznikne krásná rekreační a volnočasová zóna, s velkou pravděpodobností se stavební firmy pustí také do budování multifunkční haly i Janáčkova kulturního centra. Po pracovní stránce mě těší právě to, že vidím, co všechno se podařilo, co funguje a s čím je veřejnost spokojená. Ovšem dodnes mi vadí, jak dlouho všechno trvá – ač jsem byla po mnoho let zastupitelkou, teprve v této řekněme exekutivní funkci si to člověk daleko víc uvědomí.

Věděla jsem, že pokud se stanu primátorkou, bude to velmi náročné pro rodinu, a to jsem ještě v té době netušila, že přijde pandemie a s ní zavřené školy. Shrnula bych s lehkou nadsázkou, že učitelka matematiky ze mě nikdy nebude, učitelka češtiny možná. Vše se nám daří zvládat především díky manželovi, bez něj by to prostě nešlo.

Rok 2022 bude také ve znamení komunálních voleb. Chystáte se znovu kandidovat na primátorku a dotáhnout věci, které se Vám zatím dokončit nepodařilo?

Pokud dostanu důvěru ve své vlastní straně, jsem připravena znovu v komunálních volbách kandidovat a ucházet se o funkci primátorky. Jak jsem již říkala, jedno volební období je opravdu příliš krátké na to, abychom mohli realizovat vše, s čím jsme před voliče předstupovali. Prokázali jsme, že jsme schopni město posunout od vizualizací a maket k reálným věcem a že se o ně staráme zodpovědně a s rozvahou, ráda bych proto v této nastolené cestě i nadále pokračovala.

Co byste popřála Brnu a Brňanům do nadcházejícího roku 2022?

Přání pevného zdraví nabylo v posledních dvou let na naléhavosti, ráda ho tedy vyslovím jako první. K němu přidám přání, ať se Brňané mohou scházet se svými blízkými, rodinou, přáteli, ať se jim daří v soukromí, které u nás všech prošlo těžkou zkouškou, i v pracovním životě. A ať mají možnost se bez omezení věnovat všemu, co je těší. Velmi bych si přála, aby naše životy a naše soužití i nadále provázela solidarita, se kterou jsme doposud zvládali náročné období pandemie.