Příběhy lidí, kteří se postavili nacistické a komunistické zvůli, připomíná nová expozice Tichá hrdinství. Slavnostně ji otevřeli v Institutu Paměti národa Brno, a to za účasti premiéra Petra Fialy (ODS). Expozice využívá zvukové i obrazové materiály, speciální promítací komory, rozšířenou realitu a interaktivní obrazovky. Je vhodná pro dospělé i školáky starší 12 let.

Dobrodružné odkrývání dramat 20. století

„Chceme strhnout žáky, ale i dospělé k dobrodružnému odkrývání dramat 20. století,“ řekl Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum. Doplnil, že postupně odchází generace lidí, kteří mohou podat osobní svědectví o hrůzách druhé světové války, stejně jako přímí aktéři událostí 50. let a oběti tehdejších komunistických represí. Premiér Fiala uvedl, že je potřeba dělat vše proto, aby další generace nic podobného nezažily. „Abychom to dokázali, musíme znát minulost, vědět, co naši předkové zažívali a jaké události k tomu vedly,“ řekl Fiala a ocenil snahu organizace Post Bellum, která vzpomínky lidí zaznamenává a zpřístupňuje.

Vybrali čtyři životní příběhy

Životní příběhy čtyř méně známých českých hrdinů vybrali tvůrci brněnské expozice z více než 10.000 rozhovorů ze sbírky Paměti národa. Jaryna Mlchová se za druhé světové války zapojila do domácího odboje. Své chemické vzdělání využila při míchání látek, které způsobovaly nepravou žloutenku a zachránily řadu lidí před transportem do koncentračních táborů. Tomáš Sedláček bojoval proti nacistům na západní i východní frontě, aby se pak v 50. letech stal politickým vězněm v komunistických kriminálech.

Pomáhala vězňům v Jáchymově

Milena Blatná pracovala v účtárně jáchymovských dolů. Postupně začala pomáhat tamním vězňům při kontaktu s jejich rodinami. Tajně pronášela dopisy. Později se za jednoho z jáchymovských vězňů sama provdala. I přes hrozící ztrátu vlastní svobody odolala tlaku na spolupráci se Státní bezpečností. Leopold Färber už jako chlapec pomáhal protinacistickým odbojovým skupinám. Po roce 1948 se rozhodl v odboji pokračovat. Odseděl si osm let ve vězení.

Chtějí vyprávět i příběhy z normalizace

„Spojuje je jedno – všichni nezištně svými odvážnými rozhodnutími pomáhali druhým navzdory tomu, že tím často riskovali vlastní bezpečí. Chtěli usnadnit životy lidem, kteří žili v nešťastné době,“ uvedl kurátor Viktor Portel. Nabídka muzea by se měla v budoucnu rozšířit. „Chceme, aby se tady vyprávěly příběhy normalizace, Sametové revoluce i 90. let,“ doplnil Portel.

Brněnský institut sídlí v Radnické ulici

Instituty Paměti národa vznikají z iniciativy organizace Post Bellum a díky podpoře firem, soukromých dárců i státu a samospráv. Brněnský institut sídlí v Radnické ulici, kde také provozuje kavárnu, pořádá pravidelné přednášky, besedy, autorská čtení, projekce i krátkodobé výstavy a organizuje divadelní kroužek.