Podle experta se dá očekávat, že momentálně budou přicházet hlavně ženy s dětmi a starší lidé. „Podle dat ministerstva vnitra bylo k 10. březnu mezi registrovanými uprchlíky pouze necelých 11 procent mužů ve věku od 18 do 64 let. Demografická struktura a počet uprchlíků se však bude dynamicky měnit v závislosti na průběhu války,“ uvedl Štěpán Mikula, který působí na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Tvrdí také, že se musí počítat i se scénářem, že uprchlíků bude hodně, zůstanou v Česku dlouho a mnozí z nich se na Ukrajinu nevrátí. „Proto bychom měli ihned napnout veškeré síly na podporu jejich integrace do společnosti a na trh práce. Investice do integrace uprchlíků je totiž efektivnější, a v důsledku tedy i levnější, pokud je zahájena bezprostředně po jejich příchodu,“ upřesnil expert v rozhovoru na webu ekonomicko-správní fakulty.
Rychlé a efektivní programy integrace však podle něj stojí hodně peněz. „Náklady určitě nebudeme počítat v milionech ani ve stovkách milionů korun. Spíše se musíme letos připravit na náklady minimálně v řádu vyšších desítek miliard korun,“ odhadl odborník.
K proměně pracovního trhu v souvislosti s příchodem uprchlíků z Ukrajiny řekl, že větší vlna imigrantů vždy v lidech vzbuzuje obavy o práci. „Bojí se růstu nezaměstnanosti a poklesu mezd. Výzkum analyzující minulé migrační vlny však ukazuje, že na národní úrovni nejsou tyto obavy opodstatněné,“ míní Mikula.
Mohou se však podle něj najít specifické segmenty trhu práce, kde skutečně k poklesu mezd a zaměstnanosti může dojít. Nejohroženější budou pracovníci, které mohou přicházející uprchlíci nejsnáze nahradit – zejména lidé v méně kvalifikovaných profesích, které nevyžadují znalost jazyka, nebo Ukrajinci a další cizinci, kteří již v ČR žijí.
Rodiny uprchlíků po příchodu do tuzemska potřebují bydlení, školu pro děti a práci. Zajištění těchto potřeb musí podle experta směřovat k efektivní integraci uprchlíků. „Takzvaný lex Ukrajina v tomto ohledu vykročil správným směrem, když umožnil uprchlíkům volný vstup na trh práce,“ uvedl ekonom.
Problém zákona však vidí v tom, že nedává uprchlíkům ani jejich zaměstnavatelům dlouhodobou perspektivu. Právní status uprchlíků po uplynutí jednoho roku totiž zůstává nevyřešený. To může snižovat jejich ochotu aktivně se snažit o integraci.
„Zároveň může tato absence právní úpravy snížit motivaci zaměstnavatelů k zaměstnávání uprchlíků a k investování do jejich vzdělávání. V tomto ohledu by měl stát co nejdříve situaci vyjasnit a ideálně nabídnout uprchlíkům možnost získání trvalého pobytu. Zjednodušeně lze říct, že uprchlíci k nám přichází, protože doma ztratili budoucnost. Naším cílem by mělo být jim budoucnost zase dát,“ dodal Štěpán Mikula.