Nízké teploty pouze znepříjemňují lidem pokračující zimní řez, který ve vinohradech pokračuje bez ohledu na nízké teploty.

"Se zimním řezem jsme začali už po vinobraní. Řez je třeba provádět ručně, jediný posun ve vybavení jsou elektrické kleště. Současný mráz, který nebyl větší než nějakých patnáct pod nulou, rostlinám nijak nevadí, jedinou komplikací je, že je zima lidem, kteří vinohrady prořezávají. Musí si dělat třeba delší pauzy, aby se zahřáli," řekl Tomáš Vican z vinařství Vican z Mikulova.

Podle Pavla Pavlouška z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity únorové mrazíky, pokud neklesnou příliš hluboko pod nulu, révě mohou i prospívat. "Když přemrzne, může to pomoci zničit různé škůdce. Dobré je, že se ochlazovalo postupně. Velký teplotní skok, třeba z plus deseti stupňů pod minus dvacet, by byl špatný, rostliny by se nestihly adaptovat," dodal Pavloušek.

Kromě teplotního šoku by mohly révu ohrozit i dlouhodobější mrazy, kdy by teplota klesala 25 a více stupňů pod nulu. Citlivější na teplotu začne být réva vinná v době, kdy vyraší první výhony.

Vinohradnický manažer skupiny Bohemia Sekt Josef Svoboda také upozornil, že různé odrůdy jsou k mrazům různě citlivé. "Například odrůdy Ryzlink rýnský nebo Rulandské modré snáší mrazy lépe, odrůdou citlivou k zimním mrazům je naopak třeba Müller Thurgau," uvedl Svoboda.

Jarní mrazíky ve velkém škodily v jihomoravských vinohradech na jaře 2017, kdy přišly na konci dubna a znovu okolo 10. května, kdy réva rašila. Škody na vinohradech tehdy dosáhly 1,2 miliardy korun.