Na jihu Moravy loni přibylo lidí jen díky stěhování. Dětí se však narodilo méně, klesl i počet svateb

Jihomoravský kraj se loni rozrostl o 3338 lidí. Podle statistiky za to však může jen stěhování, protože počty zemřelých převýšily počty narozených dětí. A nemůže za to jen koronavirus.

  • Foto

    ilustrační (pixabay)

Podle předběžných výsledků demografického vývoje žilo v Jihomoravském kraji ke konci loňského roku celkem 1 195 327 obyvatel, za 12 měsíců se tak počet obyvatel zvýšil o 3338 osob, což je menší město. Do regionu se loni přistěhovalo 13 232 lidí, tedy o 237 více než předloni.

„Na přírůstku počtu obyvatel se podílelo pouze stěhování, do kraje se přistěhovalo o asi 4500 lidí víc, než se z kraje vystěhovalo. Přirozenou cestou by se počet obyvatel snížil, neboť zemřelo o 1156 lidí víc, než se živě narodilo,“ upřesnil Karel Adam z Českého statistického úřadu v Brně s tím, že ve městě pod Špilberkem rostl počet obyvatel již pátý rok v řadě po předchozích šesti letech poklesu.

Sociolog Martin Kreidl z brněnské Masarykovy univerzity také pozoruje tento trend už delší dobu. „Lidé se do kraje stěhují hlavně za prací. Brno je totiž magnet jak pro studenty, tak pro lidi řady profesí, kteří se ve městě a jeho okolí usadí hlavně z ekonomických důvodů,“ vysvětlil zpravodajskému portálu BRŇAN Martin Kreidl.

V Jihomoravském kraji se v loňském roce podle zveřejněné statistiky živě narodilo 12 859 dětí, což je oproti roku 2019 o 469 dětí méně. „Jen epidemie koronaviru za tím však zdaleka nestojí, protože děti, které by lidé počali loni na jaře v době první vlny covidu, by se narodily až ke konci nebo na přelomu roku,“ míní Kreidl.

O moravské metropoli jako magnetu pro přistěhovalce svědčí i fakt, že nejvyšší porodnost byla právě v Brně, kde na tisíc obyvatel připadlo téměř 12 živě narozených dětí, což je podle statistiky nejvíc ze všech 77 okresů v Česku. „Na dětech se ale výsledky statistiky poznají až letos v prvním čtvrtletí. Přesto už nyní odhadujeme pokles porodnosti v kraji o 10 až 20 procent,“ předpovídá sociolog.

Během loňského roku bylo podle Adama v kraji uzavřeno 5272 sňatků, což je o 469 méně než předloni. „V 3675 případech byli oba snoubenci svobodní. Z okresů kraje byla nejvyšší míra sňatečnosti v okresech Blansko a Znojmo, na tisíc obyvatel zde připadlo 4,6 sňatků,“ vypočítal Karel Adam.

Trend snižujícího se počtu uzavřených manželských svazků potvrzují i sociologové. „Lidi se prostě loni přestali brát a nebylo tolik svateb, s nimiž se tradičně pojí založení rodiny a plození dětí. Svatby totiž byly i loni v létě v době rozvolnění protiepidemických opatření velký problém hlavně z důvodu logistiky a snížené mobility,“ vysvětlil Martin Kreidl s tím, že obecně dojde na jihu Moravy k poklesu populace, který bude znatelný až ve statistikách za první čtvrtletí letošního roku.