Na provoz ambulancí poskytujících zdravotní ošetření lidem bez domova a ze sociálně vyloučených menšin mohou lidé ode dneška přispět koupí takzvané ošetřenky. Peníze z nakoupeného poukazu pomohou hradit péči o pacienty v ordinacích pro chudé, které v Praze a Ostravě provozuje Armáda spásy (AS). Kampaň má organizaci pomoci nahradit ukončení projektu ministerstva zdravotnictví z evropských fondů, který provoz ordinací v poslední době financoval. Novinářům to dnes sdělili národní ředitel sociálních služeb AS Jan František Krupa a lékařka Andrea Pekárková.

V ČR má ze zákona každý občan nárok na zdravotní péči, faktická dostupnost péče pro osoby bez domova je podle odborníků horší. Část z nich ani nemá doklady nebo pocházejí ze zemí mimo EU. I proto vznikají specializované ordinace blíž místům, kde pobývají.

Roční provoz každého takového zařízení stojí podle Pekárkové asi dva miliony korun. Péče se v nich dostane všem pacientům, kteří je vyhledají. U seniorů, invalidů a dalších lidí, kteří mají zdravotní pojištění, platí péči zdravotní pojišťovny. Na úhradu poskytnuté péče o ostatní mají přispívat právě ošetřenky.

"Základní poukaz je v hodnotě 250 korun a my doufáme, že se nám tak díky pomoci veřejnosti podaří část peněz na zajištění zdravotní péče (pro lidi bez domova a ze sociálně vyloučených menšin) najít," řekl Krupa.

Peníze, které AS získá z nákupu jedné ošetřenky, pokryjí podle Pekárkové částku, kterou by ordinace vynaložila například na základní vyšetření nebo ošetření ran u nepojištěného pacienta. Na zaplacení předoperačního vyšetření nebo preventivní prohlídky jsou potřeba peníze ze dvou poukázek. Dražší je ošetření pacienta napadeného parazity nebo vyšetření a léčba nepojištěné osoby s cukrovkou nebo s podezřením na onkologické onemocnění. Aby bylo zaplacena taková léčba, je potřeba pět až deset kuponů.

V Česku se poskytování zdravotní péče lidem bez domova věnuje šest ordinací. V Praze, Ostravě, Olomouci, Plzni a v Pardubicích je provozují mimo jiné Naděje, Armáda spásy či Charita. Projektem ministerstva zdravotnictví, jehož cílem bylo zvýšení dostupnosti zdravotní péče pro osoby bez přístřeší, bylo od roku 2020 na 24 měsíců finančně zajištěno fungování ordinací.

Pro pražskou ordinaci pro chudé, kde osoby bez domova ošetřuje Pekárková, financování z projektu ministerstva skončí podle lékařky v srpnu. Provoz ordinace tak bude potřeba uhradit z jiných zdrojů. Peníze od zdravotních pojišťoven podle Pekárkové uhradí asi třetinu potřebného rozpočtu. Zbytek nákladů je třeba hradit z dotací a z darů. Vyjádření ministerstva zdravotnictví ČTK zjišťuje.

"Náš zdravotní systém garantuje všem občanům stejný přístup ke zdravotní péči. Nicméně osoby bez přístřeší se často hůře sociálně adaptují, nemají osvojené hygienické návyky a vedle zdravotních obtíží, které se u nich vyskytují, se objevují i obtíže s komunikací. Mnohdy tak v případě problémů nevyhledají pomoc, jelikož mají obavy, že je lékaři nepřijmou," uvedl v roce 2019 při zahájení evropského financování ordinací ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

V ordinaci pro chudé v Praze, která se otevřela letos v lednu, ošetří podle zástupců AS 15 lidí za den. V podobném zařízení v Ostravě, které je v provozu od začátku roku 2018, je to 30 pacientů za den. Pražská ordinace poskytla od začátku roku do poloviny května zdravotní služby 430 osobám, v Ostravě bylo ošetřeno 2013 pacientů.

AS podle Krupy plánuje otevřít ordinaci, kde zdravotníci ošetří i lidi bez dokladů či bez zdravotního pojištění, rovněž v Brně. Ambulantní zařízení by se mohlo otevřít v následujících měsících, záleží na zajištění potřebného personálu. Podle ředitele sociálních služeb AS chybí v Česku pro péči o bezdomovce lékaři i zdravotní sestry. V šesti ordinacích v Česku pro lidi bez domova pracuje podle něj na plný úvazek jeden lékař, ostatní mají částečné úvazky a v ambulantním zařízení ordinují jen některé dny v týdnu.

V Česku je každý občan povinně účastníkem zdravotního pojištění, buď platí pojistné sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele nebo ho za něj odvádí stát. Ten hradí zdravotní pojištění za seniory, invalidní důchodce, děti, nezaměstnané registrované na úřadě práce jako uchazeče a další skupiny osob. Pokud nespadá bezdomovec ani do jedné kategorie, měl by pojistné platit a vzniká mu tak u zdravotní pojišťovny dluh. Podle informací na webu VZP to, že pojistné neplatí, nemá vliv na úhradu zdravotních služeb jim poskytnutým.