Projekt Používej mozek je zaměřený na neurovědu

Moravská zemská knihovna navazuje na loňský úspěšný ročník projektu Používej MoZeK, který se věnuje mediálnímu vzdělávání a kritickému myšlení.

  • Foto

    mzk.cz

 Letos se tým lektorů zaměřuje na neurovědu a hledání odpovědí na otázku v současnosti velice aktuální - jak lidský mozek třídí informace a jak zpracovává všudypřítomný mediální obsah. V době nepřetržitého toku informací ze spousty zdrojů je těžké všechny tyto zprávy vůbec jen pojmout a vnímat. Důležité možná ještě víc je orientovat se v nich, dokázat rozpoznat jejich hodnověrnost, důležitost a případnou manipulativnost. Osvětu v této oblasti si klade za úkol druhý ročník projektu Moravské zemské knihovny s názvem Používej mozek. Jeden z autorů projektu, vedoucí zahraničních knihoven MZK Richard Guniš říká: “Je to projekt, financovaný Americkou ambasádou, jeho cílem je mediálně vzdělávat. To co teď leží ve vzduchu, alternativní fakta, fake news, dezorientace, propaganda, nevysvětlovat lidem, které stránky jsou špatné nebo dobré, naučit lidi rozlišovat mezi dezinformacemi a fakty.” 

Témat pro přednášky a panelové diskuze je určitě spousta. Autoři se snaží vybírat ta aktuální a nejzajímavější.  “V současné době jsou zajímavá především témata, která souvisí s deepfake, manipilace s obrazem, zvukem, situace , kdy my něco vidíme a slyšíme, a zároveň to nemusí být vůbec pravda, kde se rozbíjí to, jak jsme byli zvyklí o světě přemýšlet." říká asistent z kabinetu informačních technologií Michal Černý ."A pak si myslím, že to je nějaká velmi obecná mediální gramotnost, to znamená schopnost, přemýšlet nad tím, co znamenají informace, které se kolem nás objevují a kdy jim máme věřit a kdy jim naopak věřit nemáme.”

Seriál diskuzí letošního ročníku projektu má podtitul Od mediálního vzdělávání po kritické myšlení. Podle autorů není zaměřen jen na jednu konkrétní cílovou skupinu. “Vždycky se snažíme oslovit všechny, protože ta určitá témata jsou třeba aktuální nebo atraktivní pro seniory, kteří se s technologiemi potýkají těžce, ale samozřejmě i pro studenty, kteří mají ten proces vzdělávání naučený víc, Samozřejmě, je to tedy zaměřené na studenty, máme však přednášky, které jsou směřovány na seniory,” potvrzuje Guniš.

U informací a ještě víc k rozeznání dezinformací je důležité vždy sledovat to otřepané Qui bono, komu ku prospěchu. Michal Černý prozradil: “Ty dezinformační kampaně jsou běžným politicko-vojenským nástrojem. Když se díváme do Ruských nebo Čínských strategických dokumentů o vojenství, tak tam je to velmi jasně pojmenováno, to jsou ty nástroje, které oni používají:”

Nestranný účastník diskuse se může asi právem ptát, zda není takto jednoznačně předložená “strana zla” u projektu, financovaného americkou ambasádou, také trochu manipulativní. Podle Černého jde o vysledovaná a podložená data: “Rusko i Čína, někde v sobě, a teď nikdo neříká, že je to ten stát, může to být jakákoliv skupina lidí, korporací uvnitř, tak zcela systematicky testují českou kritickou infrastrukturu.”

Lze si hlavně přát, aby se projektu podařilo opravdu a bez manipulace naplnit následující motto:  “Možná už nepotřebujeme filozofii, ale potřebujeme se naučit konečně myslet.”  To jsou slova Martina Heideggera z jeho knihy Konec filozofie.