Kromě výzkumů novověké cihelny v Králově Poli, laténských pohřbů v Horních Heršpicích a sídliště lidu s lineární kulturou ve Starém Lískovci, o kterých bylo na stránkách Ústavu archeologické památkové péče informováno v minulých měsících, proběhl v měsících září, říjen a listopad výzkum v Brně-Židenicích, vyvolaný stavbou bytového domu. Staveniště se rozprostíralo na několika parcelách mezi ulicemi Táborská a Vančurova, díky čemuž zasahovalo do intravilánu jádra Juliánova, založeného v roce 1789.

"Tento nález nás velmi překvapil. V této oblasti žádné takhle staré nálezy zatím nebyly, poblíž byl nalezen pouze jeden hrob z doby bronzové, ale ten je o 2000 let mladší. My jsme našli doklady osídlení lokality lidem jordanovské kultury z období časného eneolitu, tedy z doby 4000 let před naším letopočtem," uvedl Jiří Zubalík právě z Ústavu památkové péče.

Během výzkumu se podařilo zaznamenat pozůstatky sedmi zděných sklepů a také více než 70 zahloubených objektů, z nichž většina souvisela s novověkým osídlením Juliánova. Převážně se jednalo o zahloubené odpadní jámy, jímky nebo jámy na hašení vápna. Překvapením byl objev pěti sklepů vyhloubených do podloží, tzv. lochů. Všechny se nacházely v severní části plochy, při Vančurově ulici. Byly dokumentovány tři typy lochů. Nejjednodušším typem byla pouhá vyhloubená jáma o délce cca 2,6 m a šířce až 1,4 m (podhloubená část dosáhla délky 1,2 m). Z výplně lochu, dosahujícího hloubky 1,8 m od úrovně skrývky, byl kromě keramického materiálu vyzvednut i srp a krejcar, datovaný do roku 1860. Vstup do lochu byl možný pravděpodobně pomocí žebříku. Tři lochy měly přístup ve formě schodů vyhloubených do rostlého terénu. 

Ve dvou případech schody ústily do přibližně oválné prostory o rozměrech cca 2 × 1,5 m, třetí loch byl tvořen pouze malou prostorou o velikosti 1,2 × 0,8 m. Konstrukčně nejsložitější loch měl dokumentovány dvě různé fáze. Ve starší fázi byl vstup řešený rovněž schody vytesanými do podloží. Po jeho ošlapání došlo k výstavbě nového schodiště z kotovic zděných na hlínu. Ve stěnách u schodů se nacházely kapsy, do kterých byly uloženy dřevěné prahy. Schody ústily do přibližně obdélné prostory o rozměrech 2 × 1,2 m. Ze zásypu tohoto lochu se podařilo vyzvednout množství keramických fragmentů, několik celých nádob i soubor pracovního náčiní, čítající například motyčku, sekeru nebo zlomek listu pily.

Nečekaným objevem byly doklady osídlení lokality lidem jordanovské kultury z období časného eneolitu (přibližně 4 000 př. n. l.). Mimo dva příkopovité útvary a několik menších zahloubených jam se podařilo doložit existenci dílny na výrobu štípané industrie. Ta se nacházela v prostoru jámy o rozměrech přesahujících 12 × 8 m vzniklé po těžbě hlíny, přičemž v jejím zásypu se kromě několika keramických fragmentů nalezlo několik desítek nástrojů, úštěpů a jader z rohovce ze Stránské skály. Na dně hliníku se nacházely dvě kumulace mazanice, které mohou nasvědčovat o přítomnosti pecí. Opodál se pak nalezla jáma, do níž byl uložen keramický depot čítající dvě celé nádoby a zlomek minimálně jedné další nádoby.