Za první čtyři měsíce tam tak už zpracovali více než tři tuny použitého polystyrenu. Brněnská spalovna i zpracovatelská firmy tak v úvodním roce spolupráce plánují znovuvyužití nejméně osmi tun polystyrenu.

„Z ekologických i ekonomických důvodů by se polystyren měl ideálně vozit na co nejmenší vzdálenost. Transport tak lehkého odpadu musí dávat především smysl a být především šetrný k životnímu prostředí. Proto jsme hledali možnost nabídnout zpracování polystyrenu především přímo v Brně,“ informoval zpravodajský portál BRŇAN předseda představenstva SAKO Brno Filip Leder.

Metr krychlový polystyrenu váží osm kilogramů. Naložené nákladní auto tak typicky sveze v průměru 200 kilogramů suroviny ke zpracování. V případě transportu na větší vzdálenost se polystyren musí lisovat například do briket, což ovšem zvyšuje náklady kvůli nutnosti čištění vstupní suroviny. I proto je výhodné mít sběrná centra a místo zpracování v co nejmenší dojezdové vzdálenosti.

Recyklovaný polystyren se zpracovává stejným způsobem jako odřezky. Projde drcením a vzniklá drť se používá k výrobě polotovarů. Jen je třeba u surovin na recyklaci hlídat jejich čistotu. Materiál s příměsí se po nadrcení používá například při výrobě lehčených betonů či izolačních omítek, neznečištěný materiál lze opět použít při výrobě izolačních desek.

„Vnímáme vysoký potenciál takového způsobu recyklace polystyrenu. Zpracování polystyrenového obalu ze sběrných středisek je pro nás technologicky stejný proces, jako zpracování našich vlastních odřezků ve výrobě,“ uvedl ředitel společnosti Bachl Jiří Kudlička.

Vzhledem k tomu, že firma každoročně zpracuje okolo 14 tisíc tun polystyrenu, nebude recyklát hrát zásadní roli. „Z úspor na vstupní surovině jsme schopní pokrýt veškeré náklady spojené s recyklací a pomoci tím plnit naše dobrovolné závazky k ochraně životního prostředí,“ dodal Kudlička.

Podle něj bude zpracovatelská firma v budoucnu odebírat i odpad, který souvisí s uváděním svých výrobků na trh, což jsou hlavně odřezky ze zateplování staveb.

„Mám radost, že se nám v Brně daří plnit principy cirkulární ekonomiky. Tohle je koneckonců pěkný příklad z praxe, jak by oběhové hospodářství mělo fungovat. Odpad se zpracuje a vrací do oběhu v té samé lokalitě, kde vznikl,“ doplnil Filip Leder.