Výzkum: Pandemie covidu zasáhla psychicky v Brně více ženy a mladší ročníky

  • Foto

    MU (archiv)

Pocit osamělosti, obavy o zdraví svých blízkých i stres z nestabilní situace. Pandemie onemocnění COVID-19 ovlivnila nejen fyzické zdraví populace, ale také to psychické, což teď potvrdil i výzkum, na kterém spolupracovali výzkumníci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a americké Mayo Clinic. Zpravodajský portál BRŇAN o tom informovala mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Vliv pandemie vědci analyzovali na účastnících projektu Kardiovize, tedy studie, která na populačním vzorku jednoho procenta obyvatel města Brna dlouhodobě zkoumá lokální úroveň zdraví. Analýza probíhala během prvního tvrdého lockdownu na jaře 2020, kdy byly kromě služeb uzavřeny také hranice České republiky, zapojilo se do ní 715 Brňanů. „Výsledky ukázaly, že výskyt zvýšeného stresu a depresivních symptomů se v porovnání s obdobím před pandemií COVID-19 zvýšil 1,4krát až 5,5krát,“ uvedl člen výzkumné skupiny Jan Sebastian Novotný.

Ten dále dodal, že toto zhoršení se projevilo ve všech věkových skupinách a bylo výraznější u žen.

Podle studie více duševně strádaly mladší ročníky, což může být způsobeno pracovní nebo studijní nejistotou, potažmo pak finanční nestabilitou. Naopak u starších věkových skupin lze předpokládat bohatší životní zkušenosti a snížená očekávání, což u nich rovněž přispívá k obecně vyšší psychické odolnosti.

Hlavními rizikovými faktory, vyvolávajícími zhoršení mentálního zdraví, se ukázaly být pocity osamělosti, vnímání nemoci COVID-19 jako ohrožující, a některé negativní vlivy na životní styl - například finanční dopady restriktivních opatření, nedostatek pohybu nebo zhoršení kvality spánku.

„Sledovanému nárůstu výskytu stresu a depresivních symptomů i mnoha identifikovaným rizikovým faktorům lze předcházet, diagnostikovat je a léčit. Je proto nutné na tato zjištění včasně a cíleně reagovat nastavením vhodné psychologické a psychiatrické pomoci tak, aby se snížilo riziko navazující pandemie duševních poruch v populaci,“ dodal Novotný. Výzkumný tým FNUSA-ICRC ve studii pokračuje, jeho cílem je zachytit i dlouhodobé dopady na duševní zdraví Brňanů.