Pro zdravotní sestry pracující v ordinacích praktických lékařů zůstává aktivnější zapojení do oblasti podpory preventivní péče stále spíše výzvou. Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je jejich přetížení. Na míru zapojení do aktivit souvisejících s prevencí má vliv zejména věk sester, délka jejich praxe a míra administrativní zátěže. Výsledky výzkumu zároveň nepotvrdily, že by zapojování sester do prevence souviselo s financemi, konkrétně s typem úhrad. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI v Brně, uvedl v tiskové zprávě jeho mluvčí Filip Vrána.
Prevence je klíčová
Preventivní péče je z pohledu zdravotního stavu české populace klíčová, protože může předcházet rozvoji nemocí. Výzkumníky proto zajímalo, zda se do ní české sestry aktivně zapojují, a jaké faktory jejich zapojení ovlivňují. Hlavním zjištěním výzkumu je, že sestry jsou ochotny být proaktivní v prevenci.
Zapojení do prevence je vyšší u sester v sólo ordinacích a starších sester
Jejich autonomie a odpovědnost ale podle výzkumnice Zuzany Kotherové zůstávají v mezinárodním srovnání poměrně nízké. „Zároveň však ale české sestry nevolají po rozšíření svých pravomocí a odpovědnosti. Hlavními limitujícími faktory pro aktivnější zapojení do aktivit souvisejících s prevencí jsou pak typ praxe, věk sester a administrativní zátěž,“ uvedla Kotherová. Zapojení je vyšší u sester pracujících v sólo ordinacích a také u starších sester, na které praktičtí lékaři častěji delegují kompetence.
Přetížené sestry často neznají své povinnosti v oblasti prevence
Výzkumníci kromě dotazníků mezi sestrami čerpali také z rozhovorů s lidmi z praxe. Z nich vyplývá přetížení sester, které v mnoha případech ani přesně neznají své povinnosti v oblasti preventivní péče. „Jedním z doporučení našeho výzkumu je jasné definování rolí a odpovědností sester. To v důsledku může přispět ke zvýšení odolnosti a udržitelnosti zdravotnického systému, protože sester je stále velký nedostatek,“ řekla výzkumnice.
Odborníci navrhují zakládání skupinových praxí
Jednou z konkrétních možností by mohly být změny chystané v rámci reformy primární péče. „Odborníci navrhují zakládání takzvaných skupinových praxí, které budou klást větší důraz na týmovou spolupráci, což otevírá prostor pro rozšíření odpovědností nelékařských zdravotnických pracovníků, včetně sester,“ upřesnil Vrána.
Doporučují definování rolí zdravotnických profesionálů
Dalším doporučením je vhodné definování rolí jednotlivých zdravotnických profesionálů. „Pokud nedojde ke změně, budeme čelit v blízké budoucnosti problémům s uspokojením rostoucí poptávky po péči u stárnoucí a chronicky nemocné populace. S očekávaným demografickým vývojem v České republice se totiž zvýší poptávka po zdravotní péči. Vyšší autonomie sester, umožňující jejich aktivnější zapojení do prevence a celkově do managementu péče o chronicky nemocné, stárnoucí a pacienty s komorbiditami, může v tomto smyslu zdravotnickému systému pomoci,“ dodala Kotherová.
