Při záchranném průzkumu na místě budoucího rozšíření D1 u Brna našli archeologové pozůstatky pravěkého osídlení v několika etapách. Průzkum už skončil, odborníci provádí na stavbě jen závěrečný dohled, řekl vedoucí výzkumu z Ústavu archeologické památkové péče Brno Petr Kos. Práce na rozšíření dálnice začaly minulý týden a potrvají až do roku 2025.
Sídliště kultury nálevkovitých pohárů
Odborníci při výzkumu našli pozůstatky sídliště kultury nálevkovitých pohárů, která se začala objevovat od 4. tisíciletí před naším letopočtem, horákovské halštatské skupiny, tedy ze starší doby železné, doby římské a pohřebiště ze starší a mladší doby železné.
Našli i mohutné komorové hrobky
„Pohřební aktivity dokumentují souvislou epochu 7. až 4. století před Kristem a náleží k jedněm z mála přímých dokladů plynulého vývoje jihomoravského halštatu do doby laténské. K významným nálezům patří i mohutné komorové hrobky se vstupními schodišti s pohřby bojovníků, vybavené železným mečem, kopími a koňskými postroji. K jejich protějškům náleží hroby dívek a žen s honosnými bronzovými a zlatými garniturami krojů, z nichž vyniká pohřeb dospělé ženy vybavený železným ‚vřetenem‘ s jantarovou hlavicí a kompozitním pásem sestaveným z drobných bronzových kroužků uspořádaných do pravidelných geometrických vzorů,“ vyjmenoval Petr Kos.
Obyvatelé lokality měli kontakty s Bavorskem a Dolními Rakousy
Na základě nalezené pohřební keramiky předpokládají archeologové, že obyvatelé měli kontakty s Bavorskem na horním toku Dunaje a dalšími skupinami z dolních Rakous a střední Moravy. „Početné nálezy jantarových výrobků prokazují tranzitní polohu lokality ležící na trase dálkové jantarové stezky vedoucí z Pobaltí Moravou do severozápadního Středomoří. Osídlení z této doby dokumentují zásobní jámy a další objekty, dokumentované vzácným nálezem bronzové obloukové spony s uzlíkovým lučíkem, snad jihoalpské provenience,“ doplnil odborník.
Areál obklopoval plot
Výzkum odhalil také okrajovou část pravoúhlého sídelního areálu ohrazeného plotem, který zřejmě zanikl při požáru v rozmezí 10. až 9. století před Kristem. „V době halštatské byl podle nových indicií na střední terase Svratky zbudován pravoúhlý areál obklopený příkopy, který se snad podobal podunajským dvorcům typu Herrenhof. Současně byla v blízkosti zaniklého dvorce a na vyšší terase založena dvě pohřebiště. To, které se přimykalo k bývalé hrazené osadě z konce doby bronzové, dokumentuje svými prostšími žárovými pohřby a následně i kostrovými, epochu 7. až 4. století před Kristem. K panskému dvorci lze pak vztáhnout část skupinového pohřebiště využívajícího náhorní terasu od 1. poloviny 7. století před Kristem. Výsledný vzhled panského dvorce je však díky malému rozsahu odkryvu značně nejistý,“ doplnil Kos.
