Brno má metodiku, jak opravit prázdné byty ve městě a nabídnout je seniorům a handicapovaným

  • Foto

    ilustrační (Pixabay)

Magistrát města Brna má momentálně asi 1 300 bytů zvláštního určení, které jsou nabízeny seniorům a handicapovaným za zvýhodněné nájemné. Vyloženě bezbariérových bytů má pak magistrát přes 300, poptávka je ale výrazně větší.

Některým lidem se sníženou schopností pohybu nebo orientace mohou však vyhovovat i byty, které jsou jen mírně upravené a nesplňují všechny zákonné parametry pro řešení bytů zvláštního určení. Městská část Brno-střed proto přišla s plánem na postupnou úpravu bytů se zvýšenou přístupností.

„Městská část Brno-střed má bytový fond o velikosti 4000 obecních bytů, které se liší svou dostupností – pár schůdků v zádveří, pár schůdků k výtahu nejsou problém pro mladého člověka, ale pro hůře chodícího seniora, rodiče s kočárkem nebo člověka s handicapem je to již významná bariéra. Rozhodli jsme se proto zmapovat možnosti bytového fondu a navrhnout kroky směrem ke zvýšení počtu přístupných bytů právě v naší městské části,“ uvedla radní Brna-střed pro oblast sociální a zdravotní Marie Jílková (KDU-ČSL).

Podle radní Jílkové má právě tato městská část asi 15 bytových domů, které by splňovaly požadavky a mohlo by se v nich realizovat několik bytů pro seniory nebo lidi s handicapem. Připustila také, že ročně by jich dokázali připravit pro nové nájemníky asi 10.

Na základě iniciativy městské části Brno-střed byla vytvořena metodika pro všechny městské části, díky které se mohou podílet na budování bytů se zvýšenou přístupností. „My je s touto metodikou budeme nyní seznamovat a uvidíme, kolik bytových jednotek samotné městské části vytipují. Předpokládám, že přesná čísla budeme znát do několika týdnů,“ uvedl primátorčin náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL).

Na metodice, tedy jak by vlastně takový byt měl vypadat, se podílel Poradní sbor Rady města Brna pro bezbariérové město. Jejich expertíza zohledňuje potřeby hůře se pohybujících, nevidomých, slabozrakých, neslyšících nebo nedoslýchavých obyvatel. „Zatímco bezbariérové byty jsou určeny vyloženě pro vozíčkáře, byty se zvýšenou přístupností jsou upraveny pro osoby s berlemi nebo menším mechanickým vozíkem. Rozdíly tak jsou například v přístupnosti jednotlivých pater bytového domu, velikosti manipulačního prostoru, výšce umístění vypínačů, zásuvek, parapetů nebo vybavení koupelny či kuchyně,“ dodal náměstek Hladík.

Zásadním rozdílem oproti bytům zvláštního určení je, že byty se zvýšenou přístupností budou ve správě městských částí. Každá městská část tak bude moci upravit svůj bytový fond podle vlastních potřeb. Byty se zvýšenou přístupností musí být také situovány do vhodné lokality.

„Při hledání přístupných bytových domů postupujeme od většího celku k detailům. V prvním kroku odbor zdravotní a sociální ve spolupráci s dr. Osmanem z Geografického ústavu mapuje umístění městských domů u bezbariérových zastávek MHD. Ve druhé fázi pak odbor investiční a správy bytových domů zanáší do databáze bytových domů podrobné informace jako například přístup z ulice, výtahy, počty schůdků k výtahu, schůdky ve společných prostorách,“ dodala Jílková.

Všechny tyto informace pak budou sloužit jako podklad při opravách. Zpřístupňování bytů nebude podle Jílkové stát o mnoho víc peněz, jen se na specifické požadavky musí myslet už při plánování oprav.