Patnáct nových národních kulturních památek schválila v pondělí vláda. Jednou z nich je i krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově, které spravují Pohřební služby města Brna.
„Prohlášení budovy krematoria za národní kulturní památku považujeme za velké ocenění této nevšední a cenné ukázky funkcionalistické architektury, na kterou může být město Brno právem hrdé. Z pohledu města jakožto správce lze konstatovat, že památka je v dobrém stavu. Je zde prováděna pravidelná údržba a opravy,“ zdůraznil náměstek primátora Matěj Hollan.
„V nedávné minulosti se uskutečnila oprava střechy a světlíku nad obřadní síní, oprava venkovního schodiště a také některé stavební úpravy potřebné pro zajištění bezproblémového provozu,“ uvedl vedoucí Odboru památkové péče brněnského magistrátu Martin Zedníček.
Dodal, že uveřejněním nařízení vlády ve Sbírce zákonů přecházejí kompetence k památce na Krajský úřad Jihomoravského kraje.
Krematorium bylo postaveno podle plánů Arnošta Wiesnera v letech 1925 až 1930 v Jihlavské ulici. Je jedinou sakrálně-kultovní stavbou, kterou její tvůrce usiloval o nový výraz pro absolutní architekturu, jež by se vyrovnala egyptské pyramidě a křesťanskému kostelu.
Stavbu tvoří celek navzájem oddělených jednotlivých částí. Vnější formě dominuje bílé těleso obřadní budovy, obklopené travertinovými pilíři, která je vnímána v symbolické rovině jako rakev obklopená pozůstalými. Tato část budovy vystupuje z rudé horizontální podnože propojené s terénem mohutným schodištěm.
Namísto obřadní síně Wiesner vytvořil uzavřený dvůr, osvětlený přírodním světlem z proskleného stropu. V pravém křídle umístil místnosti pro lékaře, pitevnu a umrlčí komory. Ke spalovacímu prostoru za obřadním krytým dvorem přiléhal komín, který podle symboliky zajišťoval spojení s nebem. Venkovní prostranství vpravo i vlevo je uzavřeno ze dvou stran pergolami.
