Pandemie koronaviru nevykolejila drobné zemědělce, kteří si v jejím průběhu poradili. I když poptávka obecně poklesla, využili majitelé malých rodinných farem online prostředí k prodeji a propagaci vlastních produktů, prodávali i přímo ze dvora, a posílili tak vazby se svými zákazníky. Ve druhé vlně pandemie pak zaznamenali zvýšený zájem o bio a lokální produkty. Vyplývá to z výzkumu vědců z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně, který se zaměřil na krátkodobý vliv pandemie na malé rodinné farmy ve střední Evropě.

Produkty prodávali ve dvoře i přes eshopy

Covid pro farmáře neznamenal jen výzvy, ale i nové příležitosti. „Situace je donutila využívat nové kanály k prodeji i propagaci, zakládali e-shopy, využívali sociální sítě a další internetové platformy. Nabízeli možnost dovážky zboží k zákazníkům nebo prodej ze dvora, tedy možnost zakoupit si produkty přímo na farmě,“ vypočítala zpravodajskému portálu BRŇAN Veronika Svatošová z fakultního Ústavu regionální a podnikové ekonomiky.

Nové prodejní možnosti budou dál využívat

Farmáři mají v plánu tyto nové prodejní a propagační možnosti využívat i do budoucna. „V několika případech zemědělci uvedli, že díky pandemii měli více času, takže se mohli zaměřit na vyvinutí nových produktů, a obohatili tak svou stávající nabídku,“ upřesnila mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Soukromníci kupovali víc vína

Přestože obecně příjmy z prodeje spíš klesaly, zájem o některá odvětví vzrostl. „Zajímavý fenomén jsme objevili u českých vinařů. Většina respondentů z této oblasti potvrdila, že soukromníci u nich nakupovali víc vína. Tímto zvýšeným příjmem mohli částečně kompenzovat snížení příjmů z pohostinství a dodávek vína do restaurací,“ vysvětlila Svatošová. Obdobný trend podle ní vnímali i výrobci piva.

Změnila se skladba zákazníků

Změnila se i struktura zákazníků a objevili se noví. Lidé trávili čas na chatách a chalupách, takže objednávali farmářské produkty, jako sýry, máslo nebo jogurty ve větším množství.

Lidé se zaměřili na čerstvé bio potraviny

„Zákazníci se začali více zajímat o to, jaké produkty kupují, zaměřili se více na čerstvé, bio a kvalitní potraviny. Farmáři toho využili prodejem ze dvora, a zaznamenali zvýšení poptávky po produktech i upevnění vazeb mezi farmářem a zákazníkem,“ popsala situaci vědkyně.

Značné rozdíly mezi vlnami covidu

Farmáři také vnímali výrazné rozdíly mezi první a druhou vlnou covidu. Zatímco v první vlně se poptávka výrazně snížila, ve druhé vlně byla vyšší. Vysvětlují si to větším povědomím o zdravotních benefitech farmářských produktů.

Kupovali produkty na podporu imunity

„Lidé se více zaměřili na konzumaci bio potravin bohatých na vitamíny, které mohly podpořit jejich imunitní systém, tedy džusy, bylinné čaje nebo třeba aroniový sirup,“ popsala Svatošová. Roli hrály i sociální kontakty, který lidé díky nákupu měli.

Odpovídali farmáři ze čtyř zemí

Při výzkumu se vědci bavili s rolníky z 86 rodinných zemědělských podniků, které hospodaří napříč zeměmi Visegradské čtyřky – v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. „Všichni respondenti hospodaří v takzvaném multifunkčním zemědělství, tedy kromě vlastní zemědělské produkce provozují třeba restauraci, nabízí ubytování, agroturistiku nebo poradenské služby pro farmáře,“ vysvětlila Veronika Svatošová.

Hloubkové rozhovory se zemědělci

Výzkum probíhal ve formě hloubkových rozhovorů, které zahrnovaly témata týkající se personálních zdrojů, vztahů s dodavateli, změn ve výrobě i distribučních kanálů a strategií.

Dotace využila jen část farem

Ekonomické dopady hodnotili vědci u drobných zemědělců v porovnání s jinými oblastmi spíše jako mírné. Většina farem zvládla covidovou krizi samostatně, jen část z nich využila finanční podpory. „Nepříznivý dopad měl covid spíš na doplňkové služby, jako je pohostinství nebo ubytování. V této oblasti se počty zákazníků dramaticky snížily, po odeznění pandemie se ale čísla opět vrátila k normálu,“ dodala Tereza Pospíchalová.