Na hradě Špilberk v Brně je po více než 240 letech možno vidět pohromadě sedm z celkových devíti rukopisů královny Elišky Rejčky. Knihy jsou hlavním lákadlem výstavy Eliška Rejčka: Dar středověku, která je od začátku června na hradě přístupná. Ode dneška do neděle je doplněná o antifonář z Moravského zemského archivu, který je na seznamu archivních kulturních památek. V tuzemsku je takových památek jen 180, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Muzea města Brna Barbora Kachlířová.

Panovnice věnovala rukopisu klášteru

Soubor rukopisů věnovala královna Eliška Rejčka přesně před 700 lety starobrněnskému klášteru při jeho založení. Po zrušení ženského konventu císařem Josefem II. se šest rukopisů dostalo do Rakouské národní knihovny ve Vídni, dva do Rajhradského kláštera a jeden do Moravského zemského archivu. Po celou dobu výstavy, tedy od června do 20. srpna, jsou k vidění čtyři rakouské rukopisy. Umožnil to zejména fakt, že v posledních zhruba 100 letech neopustily vídeňské depozitáře a nebyly vystaveny změnám světlených a klimatických podmínek.

Nejlépe je na tom antifonář z Rajhradu

Moravské rukopisy naopak byly opakovaně vystaveny a není možné je mít ve vitrínách celé tři měsíce. Nejlépe je na tom antifonář z rajhradského památníku písemnictví, který může být vystaven šest týdnů. U žaltáře ze stejné instituce vyhodnotili kurátoři a restaurátoři jako maximální dobu pro vystavení dva týdny. „Žaltář jsme nainstalovali na začátku prázdnin. V první půli července je tak každý den možné na Špilberku shlédnout její velmi originální iluminaci. Jedná se o stvoření světa a podobu Elišky Rejčky dokonce ve dvojím provedení na jednom listu,“ sdělil kurátor výstavy Petr Vachůt.

Antifonář je nejvíc choulostivý

Nejvíce choulostivým rukopisem je v současnosti právě antifonář z Moravského zemského archivu, který je možno představit veřejnosti pouze na pět dní. K vidění je strana číslo 89 zobrazující sv. Bernarda se sv. Benediktem, zakladatelem evropského mnišství, jehož řeholními pravidly se cisterciácké komunity řídily. Poslední dva kusy z Vídně nyní nejsou ve stavu, kdy by bylo možno je vystavit. „Nemusí nás to ale tolik mrzet, jde o nejméně zdobené exempláře z původní kolekce,“ dodal ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

O výstavu je velký zájem

Muzeum zatím zaznamenalo velký zájem o výstavu. V sobotu a neděli navíc pořádá komentovanou prohlídku pro 15 lidí, která bývá vyprodaná, doplnila Kachlířová. Po 16. červenci se moravské knihy vrátí zpět do svých institucí. Místo rukopisu z Moravského zemského archivu bude nadále k vidění jeho kopie.

Vlivná královna

Eliška Rejčka (1288 až 1335) byla dcerou polského krále a provdala se za Přemyslovce Václava II. Po jeho smrti si vzala Rudolfa Habsburského, který tak legitimoval nárok na český trůn. Vliv a postavení si uchovala i poté, co podruhé ovdověla. Žila pak v Brně jako partnerka šlechtice Jindřicha z Lipé.