V Brně žije nejvyšší podíl dětí v okrajových městských částech, kde se v uplynulých letech výrazně stavělo a mladí dospělí tam založili rodinu. Nejméně jich je tam, kde je zastoupena sídlištní starší socialistická zástavba. Důchodci tvoří více než čtvrtinu obyvatel ve Starém Lískovci nebo Kohoutovicích. Vyplývá to ze zprávy o věkové struktuře obyvatel Brna, kterou připravil městský portál data.brno.cz.

V Brně žije více než 380 tisíc lidí. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) tvoří 15,6 procenta populace děti do 14 let, 63,5 procenta lidé v produktivním věku, kterým je od 15 do 64 let, a 20,9 procenta lidé starší 65 let.

„Znát věkovou strukturu celého města je důležité, ale daleko více je potřeba znát věkovou strukturu menších územních celků. Důvodem je, aby mohly být dobře naplánovány služby, které se pojí s jednotlivými věkovými skupinami jako školky a školy, dopravní infrastruktura, infrastruktura pro volnočasové aktivity a sport či zdravotní služby a především služby, které jsou zaměřené na poskytování pomoci a péče pro starší osoby,“ řekla Radka Loukotová z brněnského magistrátu.

Z údajů ČSÚ, s kterými datoví analytici města pracovali, lze vyčíst věkovou strukturu v jednotlivých městských částech

Z ní plyne, že nejvyšší podíl dětí žije v Žebětíně, Medlánkách a Ivanovicích, kde dětí tvoří přibližně pětinu obyvatel. Nejméně, kolem 14 procent, jich naopak žije v části Brno-střed, Bohunicích a Králově Poli.

Mezi městské části s nejvyšším podílem důchodců patří Starý Lískovec, Řečkovice a Mokrá Hora a Kohoutovice

Tam tvoří starší lidé více než čtvrtinu obyvatel. Nejméně jich naopak žije v Žebětíně. „Opět tedy můžeme konstatovat, že městské části se sídlištními celky budovanými v 70. až 80. letech 20. století mají obecně vyšší podíl seniorů a seniorek. Tito lidé totiž tvořili nové mladé obyvatelstvo tehdy budovaných panelových okrsků,“ uvedli analytici. Dodali, že při znalosti aktuálních dat věkové struktury lze zjednodušeně modelovat, jak se bude situace vyvíjet v následujících letech. Očekávají, že bude sílit tlak na kapacity u základních a středních škol i stárnutí města.

„Už po roce 2010 se populačně silné poválečné ročníky přesunuly do vyšších věkových kategorií. Po roce 2035 se do postproduktivního věku přesunou jejich děti, tedy silné ročníky narozené v průběhu 70. let 20. století (Husákovy děti) a zároveň budou v produktivním věku populačně slabší ročníky, které se narodily od 90. let 20. století a později,“ dodali autoři zprávy.

Trend demografického stárnutí Brna by mohla zvrátit jen migrace mladších věkových ročníků

Zejména dívek a žen v plodném věku, avšak v realitě je přínos této věkové skupiny mezi 20 až 30 lety pozitivní jen drobně. Je to proto, že tato věková skupina je poměrně migračně aktivní, a stejně jako se někteří mladí do Brna stěhují, jiní se stěhují z Brna ven.