Covid nebyl jedinou významnou příčinou nárůstu počtu úmrtí v prvním roce pandemie. Nouzový stav přinesl omezení zdravotní péče a pravděpodobně také obavy pacientů související s opominutím vlastních zdravotních problémů. Z toho pak vyplynul nárůst úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění podle místa úmrtí, a to především doma nebo v zařízeních sociální péče. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI v Brně, která vyšla v prestižním časopise Nature, Scientific Report.

Studie přináší i data o systémových rizicích během zdravotnických krizí

„V případě budoucích zátěžových situací tohoto typu bude nutné posílit dostupnost akutní zdravotní péče, ale také klást důraz na informovanost pacientů, aby akutní zdravotné péči neodkládali,“ upozornila Dagmar Dzúrová, která v institutu vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.

O nepřímých dopadech covidu se ví méně

Zatímco přímé dopady pandemie, tedy zvýšení úmrtnosti kvůli covidu, byly v minulých letech už zdokumentovány, o nepřímých dopadech se ví podstatně méně. Lze předpokládat, že na počátku pandemie mohly zásadní roli sehrát změny v poskytování zdravotní péče, chování lidí, nebo také nepřesnosti kódování příčin smrti. Vědci SYRI se proto zaměřili na kardiovaskulární onemocnění, zaznamenané výkyvy v poskytování ambulantní i nemocniční kardiologické péče, i na výkyvy v úrovni úmrtnosti, včetně změn během roku, které odporují tradiční a dlouhodobě pozorované sezónnosti těchto procesů.

Úmrtnost na nemoci srdce před pandemií klesala, pak ale narostla

Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v tuzemsku před pandemií pozvolna klesala. „Změna tohoto pozitivního trendu však nastala se začátkem pandemie. V dubnu 2020 došlo k nárůstu počtu úmrtí na srdeční onemocnění doma o 10 procent ve srovnání s průměrem a téměř o 9 procent v zařízeních sociální péče. To koresponduje s poklesem poskytované kardiologické ambulantní nebo nemocniční zdravotní péče v březnu a dubnu téhož roku. Ve stejné době v Česku platil nouzový stav,“ uvedla výzkumnice.

Výrazný nárůst smutných čísel přišel v říjnu a listopadu 2020

K ještě výraznějšímu nárůstu úmrtí na kardiovaskulární nemoci došlo na konci prvního roku pandemie, především v říjnu 2020 (nárůst proti průměru o 12 % v lékařských zařízeních, o 15 % doma a o 29 % v zařízeních sociální péče) a listopadu 2020 (v zařízeních sociální péče došlo k nárůstu proti průměru dokonce o 45 %, doma nebo ve zdravotnických zařízeních se zvýšení pohybovalo kolem 2–3 %). Rok 2021 byl z hlediska výkyvů srdeční úmrtnosti již klidnější, zásadní roli na výrazném zhoršení úmrtnostních poměrů tak sehrával přímo koronavirus.

Důležitá je dostupnost akutní lékařské péče

„Během prvních dvou let pandemie byl covid hlavní příčinou úmrtí přispívající k poklesu střední délky života. V prvním roce pandemie toto zjištění platí ale jen částečně, protože k celkovému zhoršení úmrtnosti z necelé pětiny přispěla také zvýšená úmrtnost na nemoci srdce a cév, což může souviset s omezením využívání odborné zdravotní péče v dobách nouzového stavu. Tyto změny však mohou mít příčiny jak nabídky, tak poptávky, tedy zájmu nebo naopak odmítání či obavy zdravotní péči vyhledat,“ řekla spoluautorka studie Klára Hulíková-Tesárková. Pro případy případných budoucích krizí ovlivňujících chování lidí nebo využívání zdravotní péče je podle autorek proto klíčové zajištění dostupnosti akutní zdravotní péče, ale také podpora povědomí obyvatelstva o zásadní roli a nezastupitelnosti akutní zdravotní péče v ochraně veřejného zdraví.