Do expozice zve ředitelka zámku Eva Oubělická: nechybí pranýř, žebřík na natahování ani potupné masky. Expozice obsahuje i promítání a příběhy trestaných. Potrvá do doby, než se zámek na zimu zavře, podle předpokladu do konce října. Podle Oubělické ji ale na jaře zámek zase zpřístupní, návštěvníkům by ji měl nabízet deset let.

Expozice nabízí informace o mučení a právu hrdelním a útrpném ve středověku a raném novověku od 13. do 18. století. Zájemci se dozvědí věci o mučení, vyslýchání, trestání i popravování. "Na několika stovkách metrů čtverečních máme desítky nástrojů. Nechybí housličky, do kterých se trestaný zamkl a nemohl se pohybovat, potom je tam pranýř, žebřík, na který se člověk natahoval, jsou tam palečnice i potupné masky, které lidé měli při jízdě v popravčí káře na popravčí vrch," vyjmenovala Oubělická.

Expozici však doprovází i videomapping, zvuky nebo promítání příběhů o trestaných lidech. "Videa ukazují sedm smrtelných hříchů. Návštěvníci si mohou některé přístroje vyzkoušet nebo si nasadit masky. Mohou si ale přečíst i rozsudek a trest za konkrétní hřích. Jsou tam i konkrétní důkazy a osoby. Lze vidět, že tresty nebyly jednotné, daly se změnit. Jiné tresty byly pro bohaté a jiné pro chudé," řekla Oubělická.

Historik zámku Martin Rája uvedl, že mučení mělo přesná pravidla. "V případě, že tázaný člověk na sebe vyznal určité zločiny, následovalo vynesení trestu. Trest měla být adekvátní odplata, kterou mělo dojít k urovnání zločinu a jeho následků pro poškozeného nebo jeho příbuzné. Krutost trestu měla sloužit k exemplárnímu odstrašení v drsné středověké a raně novověké společnosti," řekl Rája.

Podle Oubělické je expozice plánovaná na deset let a zámek ji bude otevírat každý rok. "Pro letošek bude do konce října, potom už je zima. Příští rok ji zase otevřeme se zámkem, což bývá na konci března," dodala.