V letošním roce uplyne 100 let od doby, kdy byli vracející se vojáci z první světové války nasazeni na bojiště válečného konfliktu, který je dnes téměř zapomenutý. Tím byly boje o hranice nově vzniklého státu. Ivo Štěpánek, ředitel Technického muzea v Brně říká: “Ty poslední hranice, které se ustanovily, tak se ustanovovaly až v roce 21 a zejména v tom roce 19. probíhaly skutečně velké boje o to, aby skutečně jsme ty hranice, které nám vytýčily mocnosti, tak aby tedy skutečně platily.”

Zvláště Maďarsko se tehdy nemohlo smířit se ztrátou velké části území Slovenska, kterou si chtělo vzít zpět a hrozilo vypuknutí další války. Po zásahu a na pokyn vítězných mocností sice měly být boje ukončeny, ovšem v reálu to bylo poněkud jinak.  “Nicméně ty hranice jsme si museli skutečně vybojovat, protože zejména ty maďarské boje byly poměrně dost kruté a když sečteme vlastně všechny oběti, těžce zraněné, nezvěstné a tak dál, tak je to skoro šest tisíc našich prapradědů a pradědů.”

Je až s podivem, jak málo o této stránce a těchto okolnostech při vzniku Československa se mezi lidmi ví.  "Ve školách je tato problematika naprosto opomíjena a skutečně je prezentován jen ten 28.říjen, ale ten zbytek už se naprosto upozadil,” podotýká ředitel muzea.

O situaci v tehdejší době vypovídá i citát zakladatele státu a budoucího prezidenta Tomáše Garigue Masaryka:  “O hranice se nevyjednává, o hranice se bojuje." A Štěpánek k tomu dodává: " A nemůžeme považovat TGM za nějakého válečného štváče, ba naopak, nicméně tímto svým vyjádřením skutečně vyjádřil tu podstatu hranice, že bychom si hranice měli nějakým způsobem chránit.”

Přesto, že jde o vyjádření státníka, staré více než sto let, je v dnešní době mohutných migračních vln možná platné víc, než kdy jindy. A napříéklad Maďaři na rozdíl od jiných evropských států své hranice chrání. “Maďaři tu zkušenost s migrací z toho jihu mají a mají ji velice špatnou," podotýká Ivo Štěpánek. "Takže se k tomu postavili tak, že je potřeba se k tomu aktivně postavit a skutečně to řešit nějakou cestou, která bude jasně definována. Ne nějakým bezbřehým pouštěním těch lidí. Takže si myslím, že je důležité si tady toto nějakým způsobem připomínat.”

Na výstavě se návštěvnící seznámí i s výstrojí a výzbrojí Československé armády od prvotních úprav rakousko-uherského stejnokroje až po zavedení prvního československého výstrojního předpisu a také s příběhy a osudy konkrétních vojáků, kteří se těchto událostí zúčastnili.