Ze zbytků jídel a bioodpadu budou vyrábět bioplyn, Brno chce urychlit výstavbu bioplynky

Plyn může sloužit k pohonu vozidel svážejících odpad nebo autobusů městské hromadné dopravy. Bioplynka by v Brně mohla stát už v roce 2023.

  • Foto

    ilustrační (pixabay)

Na výstavbě bioplynové stanice v Brně se kromě města Brna bude podílet městská společnost SAKO Brno a společnost SUEZ CZ. Vzájemnou spolupráci na výstavbě bioplynové stanice stvrdí ve společném memorandu.

„Skrze memorandum deklarujeme společný zájem zajistit co nejvhodnější podmínky pro vybudování zařízení, které bude zpracovávat biologicky rozložitelný odpad v kapacitě od 10 do 25 tisíc tun ročně. Domluvili jsme se na sestavení společných týmů, které dostanou za úkol vypracovat předběžné studie proveditelnosti, včetně obchodního plánu a zhodnocení rentability projektu,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Memorandum počítá s vytvořením společné korporace s obchodním podílem SUEZ CZ ve výši 49 % a SAKO Brno 51 %, do níž SUEZ CZ převede vlastnická práva k Centrální kompostárně Brno, oproti tomu město poskytne pro výstavbu stanice pozemek v sousedství kompostárny a současně prozkoumá možnosti zajištění svozu gastro odpadů na svém území. V prvním roce provozu bioplynové stanice se SUEZ CZ zavazuje zabezpečit dodávky bioodpadu pro anaerobní digesci v množství minimálně 7 000 tun, které budou další čtyři roky navyšováno vždy o 1 000 tun ročně.

„V takto pojaté koncepci spolupráce více subjektů vidím synergii nejen v tom, že kompost budeme moci obohacovat digestátem, ale také v tom, že výrazně omezíme množství odpadu, které dnes končí v kanalizační síti. To výrazně zvýší její životnost, o snížení počtu populace potkanů, kteří výraznou měrou přispívají k ničení kanalizační sítě, ani nemluvě,“ zdůrazňuje předseda představenstva akciové společnosti SAKO Brno Filip Leder.

Brno patří k poslednímu většímu městu republiky, které systematicky nevyužívá biologický odpad. Podle náměstka Hladíka přitom město a okolí disponuje dostatečným potenciálem k výrobě bioplynu z hlediska množství obyvatel, provozů stravovacích zařízení i odpadů z potravinářské produkce a sítě supermarketů. Biologicky rozložitelný komunální odpad tvoří významnou složku směsného komunálního odpadu.

„Nedávno zveřejněný průzkum připravený společností SAKO Brno a brněnskou Mendelovou univerzitou poukázal na to, že v brněnských popelnicích končí až 30 % potravin. S připočtením odpadu ze zahrad se obsah typické popelnice skládá dokonce až z 50 % bioodpadu,“ uzavřel Leder.

Dostupné množství gastro odpadu v Brně se odhaduje přibližně na necelých 11 tisíc tun a spolu s dalšími využitelnými odpady jako např. papír, textil, dřevo, odpad ze zahrad a parků, kaly z čistíren, bioodpad ze směsného komunálního odpadu a odpad z tržišť je konečné číslo výhledově zpracovávaného materiálu ještě jednou tak vysoké.

Předběžné kalkulace investice do brněnské bioplynové stanice je 190 milionů ve variantě 10 tisíc tun bioodpadu za rok a 240 milionů pro variantu 25 tisíc tun bioodpadu za rok. Pokud vše půjde podle plánu, měla by být bioplynová stanice postavena v roce 2023.