Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na dvou vybraných lokalitách Vysočiny. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (MENDELU) v Brně tak společně s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava otestují nepůvodní dřeviny pro jejich případné využití v místních porostech.

Sekvojovec nebo zerav

V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i známí obři, jakými jsou sekvojovec obrovský nebo zerav obrovský. „Výsledky projektu se využijí třeba při plánování výsadby v parcích. Zužitkují je ale hlavně vlastníci lesa, kteří mají zájem přizpůsobit druhovou skladbu probíhající klimatické změně, například při obnově lesních porostů po kůrovcové kalamitě,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Otestují vitalitu dřevin

„Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou až do roku 2031 ověřovat vhodnost a vitalitu nepůvodních druhů v podmínkách měnícího se klimatu a narůstajícího nedostatku půdní vláhy. Mezi ověřovanými dřevinami budou figurovat cizokrajné druhy typické například pro Blízký východ nebo Ameriku,“ upřesnil radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Pavel Hájek.

Vytvoří směs různých druhů

Vybrané druhy dřevin vysadí letos na jaře na lokalitách v blízkosti obcí Otín u Stonařova a Sokolíčko. Celkově by mělo jít o plochu maximálně několika hektarů, lesníci budou vytvářet ideálně namíchané směsi různých druhů.

Produkční schopnost i odolnost proti suchu

„Vybraných druhů dřevin je celá řada, jedním z námi navrhovaných je například sekvojovec obrovský. Pokusným vysazením by bylo možné ověřit například jeho růstovou dynamiku v současném klimatu v porovnání s dříve vysazenými jedinci,“ vysvětlil Luboš Úradníček z MENDELU. Základními kritérii pro výběr dřevin bude přijatelná produkční schopnost, zvýšená odolnost proti suchu, přirozené zmlazování nebo schopnost vytvářet vhodné porostní směsi s domácími dřevinami.

Sekvojec dorůstá až do 80 metrů

Sekvojovec obrovský je největší strom rostoucí na Zemi dorůstající výšky až 80 metrů. Přirozeně se vyskytuje pouze v Severní Americe, kde se dožívá i tří tisíc let. V České republice roste v několika parcích a arboretech. Největší 40 metrů vysoké a 150 let staré sekvojovce je možné vidět v zámeckém parku v Ratměřicích na Benešovsku. Obdobné výšky dosahuje třeba i tuzemský smrk.

Budou s porostem pracovat

V první etapě do roku 2024 proběhnou samotné výsadby s následnou péčí o porost. V dalších dvou etapách, do roku 2028 a 2031, se bude výzkum zaměřovat na zkušenosti a výsledky etap předchozích. „Ve zkušebních porostech se bude sledovat například vitalita či přírůstky v návaznosti na nejrůznější vlivy prostředí,“ přiblížil Úradníček. Lesníci budou na základě průběžných výsledků a po konzultaci s výzkumníky z MENDELU s porostem pracovat, a následně další stromy dosazovat nebo případně měnit složení porostu.