Muzeum města Brna v červnu vystaví vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně, který založila před 700 lety královna Eliška Rejčka. Právě ona nechala rukopisy na své náklady zhotovit a věnovala je novému konventu cisterciaček. „Bude to vůbec poprvé po 240 letech na území České republiky, kdy budou mít návštěvníci výstavy možnost vidět tento ojedinělý soubor rukopisů pohromadě a naživo,“ uvedla mluvčí muzea Barbora Kachlířová.

Po zrušení kláštera Josefem II. se šest gotických manuskriptů dostalo do Rakouské národní knihovny ve Vídni, dva do kláštera v Rajhradě na Brněnsku a jeden do Moravského zemského archivu. Vídeňské rukopisy od roku 1782 neopustily rakouskou metropoli. Muzeu města Brna se podařilo u příležitosti výroční výstavy zorganizovat výpůjčku čtyř exemplářů z původního Eliščina daru. Budou vystaveny se svými třemi moravskými protějšky.

Výstava začne na Špilberku 1. června, potrvá do 20. srpna

Dalším unikátním exponátem bude restaurovaný model baziliky Nanebevzetí Panny Marie, která je součástí starobrněnského kláštera. Dřevený artefakt snad býval součástí sochy představující Elišku Rejčku. Klečící královna měla model kostela na rukou, avšak figura se nedochovala. Restaurátoři model opravili a připravili pro chystanou výstavu nazvanou Eliška Rejčka: Dar středověku.

Součástí výstavy bude také výběr archeologických nálezů z cisterciáckého kláštera Owińska v Polsku, kde Eliška Rejčka trávila dětství

Jako připomínku dalších osudů starobrněnského kláštera si návštěvníci prohlédnou barokní kopii Palladia města Brna, tedy obrazu Madony svatotomské, která se stala symbolem a ozdobou baziliky Panny Marie po přesunu řádu augustiniánů od svatého Tomáše na Staré Brno.

Eliška Rejčka (1288 až 1335) byla dcerou polského krále a provdala se za Přemyslovce Václava II. Po jeho smrti si vzala Rudolfa Habsburského, který tak legitimoval nárok na český trůn. I poté, co podruhé ovdověla, uchovala si vliv a postavení. Zbraslavská kronika k 15. květnu 1323 zmiňuje, že Eliška uvedla řádové sestry do kláštera na Starém Brně. Další listina pochází z 1. června téhož roku, kdy Eliška věnovala cisterciačkám trhové vsi Měnín a Hustopeče s vesnicemi Starovice a Starovičky.